Zemřel Karel Holomek. Jedna z nejvýznamnějších romských osobností
Po dlouhé a těžké nemoci dnes v 15 hodin zemřel romský aktivista, politik a zakladatel Muzea romské kultury Karel Holomek. Zpravodajskému serveru Romea.cz to oznámila jeho dcera Jana Horváthová.
“Náš skvělej táta, hrdina a celoživotní frajer dnes v 15 hodin vydechl naposledy. Udělal toho pro lidi hrozně moc, život měl naplněný prací, ale žil naplno. Jeho skutky tady jsou a budou i nadále, nyní má už klid a pokoj. Umřít si přál a poslední dny ani nejedl ani nepil, tak jsme rádi, že vysvobození netrvalo tak dlouho. Zapalte si za něj svíčku a vzpomínejte na něj v dobrém, nic jiného by si nepřál,” napsala Jana Horváthová na sociální síť Facebook.
Karel Holomek se narodil v roce 1937 v Brně. Jeho otec Tomáš Holomek byl patrně prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v Československu. Rodina Holomkových byla během druhé světové války pronásledována, velká část rodiny zahynula v koncentračních táborech. Také Karel se sestrou Marcelou měli být jako míšenci odvedeni do transportu. Díky statečnosti maminky a pomoci českého četníka i sousedů z Milotic je však nacističtí úředníci nikdy neobjevili. Otec se ukrýval během války na Slovensku.
Karel Holomek vystudoval strojní inženýrství na Vojenské akademii v Brně, kde také několik let pracoval jako asistent. Pro své politické postoje v souvislosti s okupací Československa v roce 1968 však musel Vojenskou akademii opustit. Od sedmdesátých let se pohyboval v okruhu brněnských disidentů a šířil samizdatovou literaturu. V roce 1981 strávil krátkou dobu ve vězení.
“Co bych podtrhla, že to byl hrozně statečný a rovný člověk, který měl rád lidi. Dalo se na něj spolehnout stoprocentně. Po invazi vojsk v srpnu 1968 si překazil vědeckou kariéru, když se otevřeně vyslovil o tom, že jde o invazi, pak do převratu živořil jako oficiálně dělník a neoficiálně stavbyvedoucí na stavbách socialismu, podílel se třeba na vzniku ropovodu Družba, nebo zakládal Jadernou elektrárnu Dukovany. Byl disident, který šířil u nás ilegální literaturu a měl též své ilegální vydavatelství,” uvedla pro Romea.cz Jana Horváthová k této etapě života svého otce.
V politice se pak angažoval po revoluci. V letech 1990–1992 se stal poslancem České národní rady za Občanské fórum a po jeho rozdělení za Občanské hnutí. Zakládal Romskou občanskou iniciativu.
Významnou měrou se zasloužil o vznik Muzea romské kultury, jehož činnost byla zahájena už na počátku 70. let. Z iniciativy Karla Holomka a dalších romských intelektuálů pak vzniklo v roce 1991 Muzeum tehdy ještě jako nevládní nezisková organizace. Muzeum romské kultury je od roku 2005 státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnou ředitelkou Muzea je jeho dcera, Jana Horváthová.
Poté byl předsedou Společenství Romů na Moravě a čestným předsedou Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury. Byl také ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění, členem Vládní rady pro lidská práva a šéfredaktorem romského časopisu Romano hangos.
Karel Holomek byl nositelem medaile Za zásluhy III. stupně. Státní vyznamenání mu bylo uděleno v roce 2002.