Zemřel historik Jan Tesař. Autor unikátní České cikánské rapsodie o romském odbojáři Josefu Serinkovi
Ve věku 92 let zemřel historik a někdejší disident Jan Tesař, kterého komunistický režim opakovaně věznil a později donutil k emigraci. Tesař je mimo jiné i autorem výjimečné třísvazkové publikace Česká cikánská rapsodie, která mapuje životní osudy romského partyzána Josefa Serinka. Jeho smrt oznámil kulturní čtrnáctideník A2 a historik Michal Stehlík.
Jan Tesař se narodil 2. června 1933 ve Skutči na Chrudimsku, vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a působil ve Vojenském historickém ústavu.
Do srpnové okupace 1968 se odborně věnoval hlavně německé okupaci, poté se zapojil do odporu proti nastupující normalizaci. Poprvé byl zatčen v roce 1969, po více než roce byl bez soudu propuštěn. V roce 1971 byl zatčen znovu a o rok později odsouzen na šest let. Po návratu z vězení se stal jedním z prvních signatářů Charty 77 a podílel se na vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
Po dalším zatčení a nátlaku Státní bezpečnosti přijal v roce 1980 nabídku režimu k vystěhování. V exilu působil nejdříve v Německu a později ve Francii.
Jan Tesař je autorem knihy Mnichovský komplex, která se stala volnou inspirací pro režiséra a scenáristu Petra Zelenku pro jeho snímek Ztraceni v Mnichově. Knižně vyšly také Tesařovy texty z let 1967-1969 o začátku německé okupace nazvané Traktát o “záchraně národa”.
Česká cikánská rapsodie – dokument jedné ztracené kultury
Významným mezníkem v české historiografii i romistice je jeho dílo Česká cikánská rapsodie, které tvoří rozsáhlý soubor ústních svědectví, komentářů a historických analýz života Josefa Serinka (1900–1974) – původem českého Roma, který se během druhé světové války stal velitelem partyzánské skupiny Čapajev.
Tesař se se Serinkem poprvé setkal začátkem 60. let. Zaznamenal jeho vzpomínky a celé desetiletí je doplňoval historickým výkladem a analytickým aparátem. Výsledkem je přes 1400 stran textu, v němž se střetávají svědecké výpovědi, vojensko-historická analýza i kritická reflexe českého druhého odboje a postavení Romů v české společnosti.
Josef Serinek přežil koncentrační tábor v Letech, založil vlastní partyzánský oddíl a stal se aktivním bojovníkem proti nacistům. Po válce byl nositelem několika vyznamenání, ale stejně jako jeho životní příběh zůstal dlouho mimo veřejný zájem.
Tesař ve svém díle ukazuje, jak se česká společnost nejen v době protektorátu, ale i po válce stavěla k rasové otázce a jak rasismus přetrvával i po porážce nacismu.
Česká cikánská rapsodie je nejen vrcholem jeho historické práce, ale také jedním z mála opravdu důstojných pomníků romskému odboji na našem území. V dějinách české historiografie i romistiky bude spojován především s úsilím zachytit příběh, který byl dlouho přehlížen.
