Zemřel Aleš Veselý, autor památníku Brána nenávratna

Ve věku 80 let zemřel v pondělí náhle sochař Aleš Veselý. ČTK to řekl
tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Poslední rozloučení s
výtvarníkem, k jehož dílům patří například Brána nenávratna v pražských Bubnech,
se skuteční ve čtvrtek v rodinném kruhu.

Aleš Veselý se věnoval malbě, kresbě i instalaci, ale především pracoval s
prostorem a velkými hmotami v podobě rozměrných objektů. Ve svém monumentálním
díle se často obracel ke kořenům judaismu a zabýval se hledáním smyslu lidské
existence. K jeho známým dílům z poslední doby patří Brána nenávratna v
pražských Bubnech upomínající na židovské transporty. Odhalena byla letos 9.
března a událost měla pro autora i osobní rozměr.

Řekl tehdy, že o umělecké připomínce lidí, kteří za války zmizeli, uvažoval
celá desetiletí. "Měl jsem k tomu velmi osobní důvody, protože z mých
nejbližších příbuzných se 42 lidí nevrátilo, zahynulo," uvedl. Jeho Brána
nenávratna v podobě koleje i žebříku směřujícího k nebesům avizuje budoucí
Památník ticha, který by se v místě židovských transportů měl stát nejen místem
připomínání tragické historie, ale také centrem diskusí o holokaustu a jeho
odkazu pro dnešek.

Poslední realizovanou prací Veselého byla socha Síla neodvratnosti, kterou
odhalil také tento rok v Terezíně. Jeho nejznámější sochou je kovová plastika
Kaddish odkazující k židovské modlitbě za zemřelé. Původně bezejmennou plastiku
vytvářel po smrti svého otce a pracoval na ní celý rok – stejně jako má dle
tradice syn povinnost se celý rok po smrti otce modlit denně kadiš. Jeho díla
jsou vystavena v exteriérech v mnoha zemích a jsou ve sbírkách světových muzeí.

Aleš Veselý se narodil 3. února 1935 a k jeho letošním osmdesátinám se v
Praze uskutečnila série čtyř výstav, jež zmapovaly jeho obsáhlé dílo od 60. let
až po současnost. Čtyři galerie vystavily i díla, která veřejnost ještě
nespatřila.

Aleš Veselý vstoupil na českou výtvarnou scénu na přelomu 50. a 60.let. Velmi
záhy patřil k nejvýraznějším osobnostem generace, která přinášela osobité
podněty navazující na proudy evropského informelu. V počátcích se věnoval kresbě
a malbě, brzy ale začaly vznikat jeho osobité asambláže a objekty z neobvyklých
materiálů, nejprve závěsné, později trojrozměrné.

V 90. letech a po návštěvě Izraele se Veselý začal zabývat pouštními projekty
– neobyčejně rozměrnými díly, jež by měly být umístěny v poušti a svou
monumentalitou a zároveň materiálovou i tvarovou jednoduchostí vybízet ke
kontemplaci, zamyšlení a zklidnění. Pouštními projekty se autor zabýval léta bez
ohledu na jejich případnou realizaci.