Zastupitelé Vsetína neschválili mimosoudní dohodu s Romy, které před 13 lety deportoval Jiří Čunek z města
Zastupitelé Vsetína neschválili uzavření mimosoudní dohody s romskými
obyvateli pavlačového domu, který stával v centru města. Chtějí, aby ve věci
rozhodl soud. Vsetín vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu v centru v
roce 2006. Soudy se
případem zabývají od roku 2008. Mimosoudní dohodu nedávno odmítli i vsetínští
radní.
Vsetínská radnice v roce 2006 zakoupila přes realitní kancelář staré domy na
Jesenicku, které měli městu Romové 20 let splácet. Čtyři desítky romských rodin
vystěhovalo město na periferii do bytů z plechových kontejnerů. Část jich
radnice přesunula do vsí na Jesenicko a Prostějovsko do polorozpadlých domů.
Tři rodiny pak nechala vystěhovat do starých domů ve Staré Červené Vodě,
Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou půjčku.
Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na
Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě
rodiny s celkem šestadvaceti členy.
Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti lety policii, státní
zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů
bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla
radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého
života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.
Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. “Strašili nás, že
skončíme na ulici a děcka půjdou do domova,” popsala nátlak v roce 2006 pro
server iDNES.cz Jolana Tulejová.
Romové kritizovali například
i to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili
podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost
svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl velmi
špatný, což tehdy potvrdila jedna z prodávajících, která kritizovala i to, že
město najalo na nákup prostředníky.
“Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý
a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde,” uvedla
tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes
prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi
měli splácet 460 tisíc.
Romové po městu požadovali
odškodné 5,2 milionu korun.
Krajský soud třikrát žalobu zamítl, Vrchní soud však vždy vyslyšel odvolání
žalobců a kauzu vrátil. "V posledním případě navíc nařídil výměnu soudce. Město
se proti tomu neúspěšně bránilo dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR i stížností k
Ústavnímu soudu ČR. Nová soudkyně krajského soudu při čtvrtém projednávání kauzy
naznačila, že se při rozhodování hodlá řídit právním názorem Vrchního soudu,
tedy pro město nepříznivým. Ještě před tím obě strany vybídla k mimosoudnímu
vypořádání," uvedl již dříve starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL).
Bývalí obyvatelé pavlačového domu požadují od města omluvu v denním tisku a
časopisech, finanční kompenzaci za příkoří dané stěhováním, odpuštění dlužného
nájemného a nesplacených závazků vůči městu i přidělení sedmi městských bytů.
"Pro nás jsou tyto podmínky nepřijatelné, město lidem, které mohlo vystěhovat
bez náhrady, nabídlo možnost přestěhování do náhradních prostor. Na takzvaný
pavlačák byl uvalen demoliční výměr, protože byl v havarijním stavu. Nájemníkům
byly také nabídnuty bezúročné půjčky, někteří tuto nabídku využili. Proto
chceme, aby v této kauze rozhodl soud," uvedl starosta.
Jeho názor dnes sdílela většina zastupitelů. Pouze někteří členové opozice se
obávali vysokých soudních nákladů a zda je hospodárné ve sporu pokračovat.
"Žijeme ve státě, kde spravedlivý proces může proběhnout a my bychom o to měli
usilovat," uvedl starosta.
Na zastupitelstvu vystoupil i Jiří Čunek. "Je to
precedenční spor. Když pomůže člověk člověku, nebo v tomto případě město pomůže
někomu, kdo toho není ani hoden, tak na to má doplatit. To je významný mravní
imperativ a negativní signál, který by možná soudy vůči České republice a jejím
občanům vysílaly," řekl Čunek, kterého protiromské postoje vynesly do
nejvyšších politických pater. Nyní je hejtmanem Zlínského kraje a senátorem.
