Zaplněný Albertov slyšel i nepřímou kritiku Zemana a Babiše
S poděkováním studentům za jejich angažmá v roce 1989 i kritikou dnešní
politiky vystoupili dnes řečníci na pražském Albertově. Nepřímou kritiku
sklidili prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle
bývalého politika a pedagoga Petra Pitharta se lidé nemají nechat rozdělovat
kategorizováním a údajnou příslušností k některým uměle vytvořeným skupinám a ve
volbách by neměli dávat hlasy namísto stranám firmám.
O takzvané pražské kavárně hovoří často Zeman jako o intelektuálech, jejichž
hlas nevypovídá o tom, co lidi skutečně trápí. Podle dnešních řečníků ale není
rozdíl mezi "pražskou kavárnou" a venkovskou hospodou. Češi spolu vždy mluví
napříč těmito skupinami a budou i nadále, míní Pithart.
"Říká se to o každých volbách, takže neřeknu, že ty následující budou
nejdůležitější, ale myslím si to. Budeme si v nich příští rok na podzim moci
vybrat vedle normálních stran také firmu, dokonce rodinnou firmu, stále více
prosperující. Věřím, že nám včas dojde, že každá firma má své personální
oddělení, kde jsou připravené formuláře s výpověďmi. To je přece firma. Firma se
liší od politické strany také tím, že se v ní doopravdy nehlasuje," prohlásil.
Neuspokojují ho prý ubezpečování českých politiků, že Česko je součástí
západních struktur. "Ani se nenadějeme a mohli bychom se octnout v objetí
partnerů z východu, třeba toho, o kterém jsme se dozvěděli, že je strategický a
že umí dobře stabilizovat umrtvenou společnost," uvedl v narážce na pročínské
prohlášení českých ústavních činitelů. Za svá slova sklidil Pithart několikrát
veliký aplaus zaplněného Albertova.
"Nedejme se napálit a chtějme vědět, která politický strana nebo kteří
politikové a vlivní lidé kolem nich mají z hospodářských a obchodních vztahů s
Čínou finanční prospěch," řekl.
V hlavním úvodním bloku oslav na Albertově vystoupili také někteří rektoři
veřejných vysokých škol, kteří předtím položili věnce k pamětní desce
upomínající na události roku 1989. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše
Beka se v českých dějinách vedle střídání levicových a pravicových vlád střídají
období, ve kterých dominují liberální nebo autoritářské představy o vedení
společnosti. Liberální bylo podle něj jen dvacetiletí první republiky a prvních
20 let po roce 1989.
"Poslední roky očividně erodují pod tlakem autoritářských tendencí a je
lhostejné, zda se maskují jednou jako manažerská představa o řízení státu nebo
strach z cizinců a imigrantů, nebo se maskují jako poslanecký návrh na to, aby
byl znovu zaveden trest za urážku císařského majestátu," řekl.
Studenti se na Albertově ve svém dnešním manifestu přihlásili k hodnotám
liberální demokracie a odstraňování bariér mezi lidmi. K manifestu se připojili
i někteří rektoři, oplácejí tak studentům podporu k jejich vystoupení na
alternativní oslavě 28. října.
Albertov býval tradičním místem, kde si vysokoškolští studenti připomínali
události 17. listopadu let 1939 a 1989. Loni se to změnilo, protože kvůli
shromáždění Bloku proti islámu za účasti prezidenta Zemana studenti na toto
místo nesměli. Letos akci na Albertově jako první na magistrátu ohlásila
Univerzita Karlova.
