Žalobkyně: Rozsudek i tresty pro žháře z Vítkova jsou na místě
Žalobkyně olomouckého vrchního státního zastupitelství považuje tresty pro
muže podezřelé ze žhářského útoku na domek Romů ve Vítkově na Opavsku za
správné. Podle ní mají být obžalovaní mladíci potrestáni za pokus o
několikanásobnou vraždu. Právě tresty i právní kvalifikaci však dnes u
olomouckého vrchního soudu napadli prostřednictvím svých obhájců všichni čtyři
muži. Krajský soud jim původně udělil výjimečné tresty v rozmezí od 20 do 22
let. Dva z nich dnes před soudem projevili lítost. Definitivní rozhodnutí padne
v pátek ráno.
Podle obhájců mužů podezřelých z toho, že do romského domu vhodili zápalné lahve
a vážně při tom zranili tři lidi, mladíci nevěděli, že byl dům obýván. Soud jim
údajně neprokázal, že měli v úmyslu vraždit. Nemohou tak být souzeni za pokus o
vraždu. "Do Vítkova jsem nejel s úmyslem, abych někoho připravil o život, a
hlavně ne malé dítě. Stále mě to velmi trápí a je mi to líto," řekl dnes před
soudem obžalovaný Ivo Müller. Václav Cojocaru řekl, že rozhodně není žádný vrah
ani násilník. "Je mi upřímně líto, co se stalo," prohlásil Cojocaru, který
dostal nejnižší, dvacetiletý trest. Naopak zbylí dva obžalovaní David Vaculík a
Jaromír Lukeš odmítli před soudem cokoliv říct.
Podle žalobkyně Jarmily Večeřové provedl krajský soud dokazování v takovém
rozsahu, že bylo možné v kauze objektivně rozhodnout. "Plně se se závěry
krajského soudu ztotožňujeme," uvedla Večeřová. Není podle ní ani pravdou, že by
důkazy nebyly řádně vyhodnoceny. Prokázáno podle ní bylo, že jednání
obžalovaných bylo motivováno jejich ideologií a nenávistným postojem k romské
menšině. "Jejich jednání bylo připravováno, věděli, na jaký objekt bude útočeno,
a zejména, že tento objekt bude obývaný romskými občany. Jejich zvolené
prostředky k útoku byly takového charakteru, že bylo zřejmé, že mohou způsobit
smrt. Že k tomu následku nedošlo, nebylo už jejich zásluhou," řekla Večeřová.
Nejde podle ní o obecné ohrožení.
Obhájci mužů napadli u soudu jak právní kvalifikaci, tak trest. Žádají, aby
byl rozsudek zrušen a vrácen zpět ke krajskému soudu. Chtějí doplnit znalecké
posudky, ale i výslechy svědků. "Za předpokladu, že by odvolací soud chtěl sám
rozhodnout, navrhuji, aby byl obžalovaný Lukeš uznán vinným z obecného
ohrožení," uvedl jeho obhájce Pavel Pěnkava. Podobného názoru jsou i jeho
kolegové. Za obecné ohrožení by obžalovaným hrozilo tři až osm let.
Obhájkyně Iva Müllera zdůraznila, že Müller se na rozdíl od ostatních k jednání
doznal, s policií spolupracoval a zásadně pomohl k objasnění věci. "Několikrát
se během řízení i omluvil. Trest je nepřiměřeně přísný, soud nepřihlédl k
postoji obžalovaného v této věci," uvedla Markéta Polišenská.
Zmocněnec poškozené rodiny Markus Pape míní, že páteční rozhodnutí soudu bude
precedentem do budoucna. "Všechny tyto útoky zápalnými lahvemi byly dosud
posuzovány jako obecné ohrožení a padaly do loňského roku i mírné tresty. Podle
mě důkazní situace svědčí o tom, že zde byl úmysl zavraždit větší počet lidí
včetně dětí, podle toho by měly vypadat i tresty," řekl dnes novinářům Pape.
Jednání po celý den doprovázely v budově soudu i před ní velké policejní
manévry. V soudní místnosti mladíky střežili dva ozbrojení muži v kuklách a
dalších devět členů justiční stráže. Před budovou stáli po celý den policisté.
Když čtveřici vezli z vazební věznice, zastavili policisté na frekventované
třídě dopravu. Vozy s obžalovanými doprovázela čtyři policejní auta s
houkajícími majáky. Vstupu k soudu předcházela důkladná kontrola, někteří lidé
se museli i vyzouvat. Na místě byli i dva psovodi.
Obžalovaní i jejich přátelé sledovali dnešní proces bez jakékoliv stopy emocí.
Někteří z nich hleděli do země.
Pravicoví extremisté z Opavska a Bruntálska podle obžaloby na domek zaútočili v
dubnu 2009. Do domu vhodili tři zápalné láhve. Dům začal okamžitě hořet. Oheň
nejvíce zasáhl dvouletou holčičku, byla popálena na 80 procentech těla, přišla o
tři prsty na rukou a bude mít i další doživotní následky.
Jako příslušníci extremistické skupiny chtěli údajně zviditelnit tato hnutí před
120. výročím narození Adolfa Hitlera.
KAM DÁL?
