Zákon o shromažďování lidí je shovívavý, soudí právníci

Zákon o shromažďování lidí je shovívavý, shodují se oslovení právníci.
Rozcházejí se ale v názoru na to, zda pražský magistrát mohl zakázat pochod
bývalou židovskou čtvrtí, který chystají na sobotu 10. listopadu pravicoví
extremisté. Na tento den připadá výročí protižidovského pogromu v nacistickém
Německu v roce 1938. Pochod je ohlášen jako "protest proti účasti České
republiky na okupaci Iráku" (více
zde…).

Pokud není zřejmé, že demonstrace by mohla obecně narušit veřejný pořádek,
podle právníka Karlova Hrádely ji nelze zakázat. "Princip je základní. Občané
mohou vyjádřit názor, pokud nenaruší veřejný pořádek," řekl ČTK Hrádela.

Úřad podle zákona vydá zákaz, pokud by shromáždění směřovalo k popírání nebo
omezování osobních a politických práv občanů "pro jejich národnost, pohlaví,
rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální
postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti". Ze zákona by tedy
podle Hrádely nemohl být zakázán ani pochod esesmanů, pokud by byl třeba za
vyšší spotřebu zeleniny. Pokud půjdou v klidu a nebudou podporovat nacismus, je
to v pořádku, uvedl právník. "Nikdo nikomu nevidí do hlavy, co chce," dodal.

"To je problém benevolence zákona," řekl k tomu ČTK právník Tomáš Homola,
který je i městským zastupitelem. Soudí ale, že magistrát pochod zakázat mohl.
Původně to udělal s odkazem na možné narušení dopravy, což zákon také připouští.
Soud, na který se svolavatelé obrátili, verdikt zrušil. Podle Homoly úředníci
argumentovali obecnými věcmi. Postup měl být jiný.

"Je zřejmé z indicií, že pochod bude sloužit k jinému než ohlášenému účelu,"
řekl Homola. Úředníci nejsou podle něho nezkušení. O stejných pochodech
rozhodovali už dříve, vědí, kdo je svolavatel, akce se navíc koná v symbolický
den. Akci mohli zakázat na základě těchto indicií, domnívá se právník.

Z Hrádelova vyjádření vyplynulo, že v případě zákazu kvůli narušení dopravy
se musí přihlížet k řadě okolností. Například o víkendu by mělo být možné
pořádat shromáždění i na magistrále, protože místo by bylo možné vzhledem ke
slabšímu provozu objet, soudí právník. Ve všední den by naopak demonstrace na
magistrále myslitelná podle něho nebyla.

Svolavatelé ohlásili pochod bývalým židovským městem už koncem srpna. Úřad má
ze zákona na rozhodnutí o zákazu tři dny od podání. Primátor Pavel Bém (ODS)
dnešním Hospodářským novinám řekl, že je akcí pobouřen a udělá vše pro to, aby
se nekonala. Pochod měl být zakázán i podle ministra vnitra Ivana Langra (ODS),
který poukazuje na bezpečnostní rizika.

Podle všeho je však už jediná možnost, a to případně rozpustit shromáždění
přímo na místě. To už se před čtyřmi lety stalo.
Stejně jako tehdy se proti pochodu zvedla vlna odporu. Protestuje zejména
pražská židovská obec. Pokud akce nebude zakázána nebo rozpuštěna, je
pravděpodobné, že pravicoví radikálové narazí na anarchisty a antifašisty, kteří
se jim budou snažit v průvodu ulicemi někdejší židovské čtvrti zabránit. K témuž
vyzvala také Liga proti antisemitismu, která akci označila za provokaci
neonacistů.

"Přijďte i v případě, že akce neonacistů nebude úřady povolena. V tom případě
si připomeneme křišťálovou noc a její důsledky," stojí ve výzvě ligy určené
jejím "signatářům, sympatizantům a všem slušným občanům".