Zákon o podpoře bydlení prošel Senátem. Odborníci tleskají, odpůrci mluví o státní realitní kanceláři a neúměrných výdajích

Zákon o podpoře bydlení cílí na domácnosti s příjmy do 1,43násobku životního minima. Jeho součástí bude síť 115 kontaktních míst, která mají poskytovat poradenství a pomoc s udržením nebo nalezením bydlení. Kontaktní místa vzniknou především tam, kde je vysoké riziko bytové nouze, a v lokalitách s úřady práce. Ostatní obce se budou moci zapojit dobrovolně.

Součástí nové úpravy je i dobrovolný systém tzv. „bydlení s ručením“, tedy garance pro soukromé vlastníky bytů, a překlenovací asistence, která má pomoci při stěhování a adaptaci v novém bytě. Stát má podle návrhu poskytnout příspěvky obcím za pronajímání bytů lidem v nouzi. Rozhodnutí o tom, kdo je v bytové nouzi, bude vydávat úřad práce na základě majetkových a příjmových kritérií.

„Je to první systémová norma, která řeší systémovou nouzi koncepčně,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN), přestože připustil, že zákon není dokonalý. Podle něj v Česku žije více než 160 000 lidí v bytové nouzi a desetinásobek osob je ohrožen ztrátou bydlení.

Zavedení systému má v prvním roce stát 600 milionů korun, v plném provozu pak až 1,5 miliardy korun ročně. Kulhánek argumentuje, že bytová nouze již dnes stojí stát 4,1 miliardy korun. „Zákon představuje účinné nástroje, kterými se jinde podařilo bytovou nouzi zkrotit,“ uvedl.

Reakce: Odborníci zákon vítají, opozice varuje před „realitní kanceláří státu“

Návrh zákona má své příznivce i ostré kritiky. Zatímco iniciativa Za bydlení nebo Platforma pro sociální bydlení zákon vítají jako důležitý krok k řešení rostoucí nedostupnosti bydlení, opozice ho označuje za neefektivní.

“Za iniciativu Za bydlení vítáme schválení zákona o podpoře bydlení, na jehož absenci a potřebnost dlouhodobě upozorňujeme. I přes veškeré politické kompromisy, ke kterým v průběhu legislativního procesu došlo, považujeme schválení zákona za dobrou zprávu nejen pro lidi v bytové nouzi, ale pro celou společnost. Jsme si vědomi, že systém podpory bydlení bude nabíhat postupně,” řekl Mikoláš Opletal z iniciativy.

Schválení zákona je podle ředitelky Platformy pro sociální bydlení Barbory Bírové důležitým signálem, že si politici a političky začínají uvědomovat, jak velké problémy s rostoucí nedostupností bydlení v ČR jsou. “Zákon mohl být silnější a věříme, že čas ukáže, že můžeme být jako země ambicióznější v pomoci zranitelným domácnostem, které jsou často na běžném trhu s bydlením vnímané jako rizikové, a v důsledku toho se do standardního bydlení nedostávají,” dodala.

Podporu vyjádřily i organizace jako Člověk v tísni, Armáda spásy, Česká asociace streetwork a zástupci samospráv. „Zákon už od začátku příštího roku začne pomáhat tam, kde je potřeba. Nevyřeší sice všechny problémy, ale je to důležitý střípek do funkční mozaiky bytové a sociální politiky státu,“ uvedl náměstek chomutovského primátora Milan Märc (Nový Sever).

Kritičtější postoj zaujal bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti): „Koalice z něj udělala polovičatý kompromis, který sice nějak pomůže, ale zdaleka ne všem, kteří to potřebují.“ Naopak senátor Martin Krsek (SEN 21 a Piráti) tvrdí, že „obchod s chudobou dostane tímto zákonem ránu z hlediska ekonomické zajímavosti.“

Odpůrci jako Martin Bednář (ANO) a Vladimíra Ludková (ODS) mluví o nadměrné administrativě, vzniku „státní realitní kanceláře“ a neúměrných výdajích. Zákon kritizoval i senátor Zdeněk Hraba (ODS a TOP 09), který upozornil, že se vztahuje i na azylanty a osoby s doplňkovou ochranou.

Navazující změny: Investice fondů, daňové úlevy i nový mechanismus pro vyklizení bytů

Senát schválil i související změnový zákon, který umožní penzijním fondům investovat do výstavby bytů. Tyto investice nesmějí překročit 20 procent majetku fondu, přičemž do jednoho projektu smí fond investovat maximálně deset procent.

„Novela dovolí penzijním společnostem investovat v určité míře například do nemovitostních fondů, což na jedné straně posílí v diverzifikaci portfolií účastníků penzijního připojištění, na druhé straně to pomůže v rozvoji tuzemského bytového trhu,“ řekl prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

Ministerstvo financí očekává, že investice fondů mohou do pěti let dosáhnout až 20 miliard korun. Díky tomu mají vzniknout tisíce nových bytů.

Zákon také umožní poplatníkům, aby si od základu daně z příjmů odečítali úroky nejen z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Podmínkou bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí. Tato novinka se do zákona dostala ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu ministra Stanjury a poslance ODS Jiřího Havránka.

Související změnový zákon zavádí do občanského soudního řádu rozkaz k vyklizení bytu. Má to urychlit spory o vyklizení neoprávněně užívaných bytů. “Díky těmto změnám budou mít pronajímatelé rychlejší přístup k bytu či domu, odmítá-li se nájemce po skončení nájmu vystěhovat, což by je mělo též motivovat k pronajímání bytů na základě dlouhodobých nájemních smluv,” uvedla k tomu vláda v důvodové zprávě.