Zákaz nestačil. NSDAP obnovila činnost před 100 lety a dovedla Hitlera k moci. Ten pak rozpoutal hrůzy nacismu
Budoucí nacistický vůdce Adolf Hitler se jako předseda tehdy skromné menší socialistické německé dělnické strany (NSDAP) pokusil 8. listopadu 1923 se svými nohsledy, mezi nimiž figurovali Heinrich Himmler, Hermann Göring a Rudolf Hess, vyvolat z přeplněné mnichovské pivnice státní převrat. Akce známá jako "pivní puč" vynesla národním socialistům zákaz činnosti a Hitlerovi krátký pobyt ve vězení, během něhož vznikla "bible nacismu", kniha Mein Kampf (Můj boj). Hitler si z pětiletého trestu odpykal jen rok, rozpuštěná NSDAP, jejíž program formuloval v Mein Kampf, obnovila činnost před 100 lety, 27. února 1925.
Obnovená NSDAP zahájila hon na voliče líbivými hesly o sjednocení velkého národa a vymazání sociálních rozdílů. Zatímco v roce 1928 získala v parlamentních volbách jen asi dvě procenta hlasů, v září 1930 (po vypuknutí velké hospodářské krize) to bylo zhruba devětkrát tolik a v červenci 1932 se s necelými 38 procenty hlasů stala nejsilnější v parlamentu. Říšským kancléřem byl Hitler jmenován 30. ledna 1933, a to i díky konzervativcům, kteří věřili, že mu “vytvořili pouze určitý rámec” a že ho tím “zkrotili”.
Opak byl pravdou. Odpůrce ve straně zlikvidoval Hitler během “noci dlouhých nožů” (červen 1934) a jeho ministr osvěty a propagandy Joseph Goebbels zahájil fanatizování davů nacistickou ideologií, která prosazovala stát řízený nejvyšším vůdcem a nadřazenost jedné rasy, oprávněné porobit si a likvidovat rasy ostatní. V září 1935 vyhlásil Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku zákony, na jejichž základě pod záminkou ochrany “německé cti a krve” likvidoval každého, kdo nemohl prokázat “árijský původ”. Týkaly se zejména Židů, jichž v německých koncentračních a vyhlazovacích táborech zahynulo na šest milionů. Systematické vraždění se týkalo i dalších skupin obyvatelstva, například Romů, homosexuálů či handicapovaných.
Své velmocenské ambice začal Hitler realizovat připojením Sárska (1935), Rakouska (1938) a českého pohraničí (1938) k Německu a zřízením protektorátu Čechy a Morava (1939). Přepadením Polska v září 1939 zahájil druhou světovou válku, která se stala nejkrvavějším konfliktem v dějinách lidstva. Odhady obětí se pohybují kolem 60 milionů.
