Zahraniční experti: Intenzivní podpora znevýhodněných dětí přispěje ke zmírnění dopadů přerušení školní docházky

Intenzivní podpora dětem, které se nemohou účastnit online výuky, může výrazně přispět ke zmírnění dopadů přerušení školní docházky na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pomůže pravidelná telefonická komunikace učitelů se žáky a jejich rodinami, ale také zajištění dostatečného technického vybavení. Již nyní je důležité začít plánovat vhodné formy výuky, které znevýhodněným dětem pomohou dohnat ztrátu po ukončení mimořádných opatření.

Uvedená zjištění vyplývají z rešerše dostupných materiálů věnujících se dlouhodobému přerušení školní výuky, kterou provedl odbor pro sociální začleňování MMR (Agentura). „Zahraniční studie poukazují na to, že je třeba se znevýhodněným žákům a těm, kteří měli již předtím horší studijní výsledky, věnovat ještě intenzivněji a individuálně,“ uvedl David Beňák, ředitel odboru pro sociální začleňování.

Právě intenzivní komunikace a podpora domácností, může dle zahraničních zkušeností přispět ke zmírnění dopadů na domácnosti, které se nemohou zapojit do online výuky nebo s ní mají velké obtíže. Podstatné je udržet osobní kontakt učitelů a dalších specialistů se znevýhodněnými žáky a jejich rodinami všemi dostupnými prostředky. V Nizozemsku například úřady učitelům doporučují, aby děti a rodiče, kteří patří mezi zranitelné skupiny, pravidelně kontaktovali prostřednictvím telefonu.

„Cca 3% domácností s dětmi v ČR stále ještě nedisponují připojením k internetu. Děti z těchto rodin tak mají výrazně ztížený přístup k vyučování a je potřeba zajistit vhodné metody vzdělávání i pro ně. Je velmi dobře, že někteří učitelé k telefonické komunikaci s rodiči i žáky přistupují i u nás. Například v Chomutově tím chtějí předejít zaostávání znevýhodněných dětí za jejich spolužáky, kteří mají lepší podmínky a zázemí pro vzdělávání na dálku. Domníváme se, že je to dobrá cesta,“ doplnil David Beňák.

Zpřístupnit vzdělávání i dětem, které nemají vhodné vybavení pro distanční výuku, se snaží i v zahraničí. Volí k tomu různé způsoby. V New Yorku plánují pořídit zásobu počítačů a tabletů, které pak hodlají distribuovat mezi rodiny z chudých oblastí. Čína rozděluje počítače studentům z nízkopříjmových rodin spolu s datovými balíčky, Francie se snaží zajistit přístup k internetu a počítačům těm studentům, kteří je nemají k dispozici. V Nizozemsku bylo technické vybavení na počátku dubna dodáno již 6 800 žáků. Stát také zjišťuje, kolik žáků a učitelů nemá přístup k internetu, a následně plánuje ve spolupráci s operátory vyřešit problém využitím mobilních hotspotů.

„Z rešerše zahraničních zkušeností vyplývá, že nyní je klíčové začít plánovat, jak budou školy předcházet narůstání rozdílů mezi žáky, které přerušení školní docházky může způsobit,“ připomíná David Beňák.

Australský think tank Grattan Institute v této souvislosti navrhuje zavést intenzivní výuku pro malé skupiny znevýhodněných žáků před nebo po běžném vyučování, či intenzivní několikatýdenní programy, které by fungovaly jako obdoba amerických letních škol.

„Podle amerických studií, které se zabývaly fungováním letních škol, účastníci získají v průměru dvouměsíční náskok oproti žákům ze stejného prostředí, kteří se letní školy nezúčastnili. Podobně hodnotí letní vzdělávání i britský Department of Education. Tento model by dle mého názoru mohly využít i české školy při plánování návratu nejvíce znevýhodněných dětí do běžné výuky,“ uzavřel David Beňák.