Začaly vycházet zpěvníky z tvorby legendárního hudebníka a skladatele Jozefa Feča
Na konci minulého roku vyšel pod názvem Ave Maria první díl z připravovaných zpěvníků, které chtějí veřejnosti představit obsáhlou tvorbu legendy romské hudební scény Jozefa Feča.
Skladatel, textař a vynikající houslista, cimbalista a primáš Jozef Fečo st. (1940–2013), známý pod uměleckým jménem Jožka Fečo, bezesporu patřil k nejpopulárnějším romským umělcům u nás. Narodil se v Lúčce u Bardějova do vyhlášené muzikantské rodiny. Už jako malé dítě projevoval zájem o hudbu, a tak ho jeho otec nechal studovat u maďarského profesora Bozitse v nedalekých Kračúnovcích, u kterého sám studoval hru na klarinet.
Jeho tvorbu ovlivnilo jak klasické hudební vzdělání a lidová hudba, tak i ta populární. V šedesátých letech založil se svou sestrou a sourozenci manželky Olgy Fečové kytarovou kapelu Roma štar, od sedmdesátých let pod stejným názvem vedl neméně slavnou cimbálovkou, v devadesátých letech uspěl i v zahraničí se souborem Romale aven imar dživas.
V jeho životě byla na prvním místě hudba, na housle dokázal hrát i 14 hodin v kuse, jeho názor na muzikantský život byl nekompromisní: Nane oda Rom, so bi na phenelas, hoj ov hino lavutaris, ča te a lavuta dikhľa ke peskero papus pre fala te figinel. Kajso Rom peske phenel: Sem som Rom, som andal e lavutariko fameľija! Soske te na bašavás, te okola savore Roma bašaven? Ča hoj kajso Rom bisterel, hoj the Rom, te kamel te jel lačho lavutaris, ta našťi kerel chartiko buťi aňi murariko, aľe mušinel te sikhľol the te sikhľol! (Romano džaniben 3-4/1997, překlad LJ: Není Roma, který by o sobě neřekl, že je muzikant, i když housle viděl jen u svého táty viset na zdi. Takový Rom si řekne: Vždyť pocházím z muzikantské rodiny! Proč bych nehrál, když tamti všichni Romové hrají? Jenže takový člověk zapomíná, že chce-li být dobrým muzikantem, nemůže dělat kovařinu ani zedničinu, ale musí cvičit a cvičit!)
Jako vynikající učitel ovlivnil celou generaci romských houslistů a hudebníků. „On snad chtěl, aby celej svět hrál, to bylo jeho snem,“ vzpomíná jeho žena Olga, organizátorka dětských souborů Čhavorikani luma, které od devadesátých let působily v Neratovicích, Červeném Kostelci, v Berouně či Krupce. Společně s dcerami a dalšími členy rodiny přiváděli děti, které by se jinak potulovaly po ulici, k hudbě, tanci a nacvičování hudebně-dramatických vystoupení. Jozef Fečo děti nejen učil hře na housle, ale komponoval pro ně například muzikály (Teta Lýdie, Zloděj a jeho svět aneb 16 krutých pravd). Skládal hudbu a psal libreta v romštině i češtině k operám s tématem romské historie (Herodes a jeho rod, Giňa a Bela), napsal filmový scénář Jagali phuv – Ohnivá země, psal i básně, povídky, eseje.
Prvních 28 písní, z nichž mnohé zlidověly, vybíral jeho vnuk, rovněž známý hudebník Josef Fečo ml. Zpěvník tvoří fotokopie autentického Fečova zápisu písní jako Akana, Kaľi romni, Tu sal raj, Romani čhaj, Soske man na kames… Nejstarší zápisy pocházejí z 60. let, Fečo st. je často skládal pro rodinné příležitosti, jako byla narození vnuků a pravnuků. Titulní píseň Ave Maria napsal v roce 2004 pro svatební obřad v kostele, který si se ženou Olgou zopakovali po čtyřech desítkách let společného života.
Článek vyšel v časopise Romano voďi – objednejte si pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
