Za krádež na hřbitově v Terezíně padly tresty od 3,5 do 4,5 roku

Litoměřický okresní soud dnes poslal Libora Mirgu, Miroslava Daňa a Petra
Hricka na 4,5, čtyři a 3,5 roku do vězení za krádež 824 bronzových destiček se
jmény z náhrobků obětí nacismu na Národním hřbitově v Terezíně. Rozsudek není
pravomocný, obhájci si nechali lhůtu na odvolání. Destičky muži ukradli loni v
dubnu a prodali je do sběrny v Nehasicích na Lounsku za 50.000 až 60.000 korun.
Policie ve sběrně našla jeden pytel s úlomky destiček, ostatní se ztratily.
Památníku podle rozsudku způsobili škodu přes 1,7 milionu korun.

Soud všechny tři muže poslal do vězení v jejich nepřítomnosti. Daňo je ve vazbě,
ale je nemocný a souhlasil s tím, aby se líčení konalo bez něho. Hricko a Mirga
jsou podle policie v Londýně. Daňo se během jednání k tomu, že do sběrny spolu s
Mirgou a Hrickem destičky dovezl, přiznal, ale tvrdil, že je neukradl. Jeho
obhájce proto požadoval, aby dostal podmínku za spolupodílnictví. Mirgo a Hricko
vinu popírali, z krádeže je obvinil Daňo. Jejich obhájci u soudu tvrdili, že
důkazy neprokazují vinu, a požadovali jejich zproštění. Podle soudu ale existuje
dostatek důkazů svědčících o jejich vině.

U soudu dnes vypovídal muž, který destičky od trojice ve sběrně vykoupil. Uvedl,
že udělal chybu, protože po žádném z nich nechtěl doklady, prý kvůli tomu, že to
chtěli na fakturu. Zároveň ale přiznal, že peníze, které mužům za bronz dal,
nejsou v účetnictví firmy. Podle něho bronz muži přivezli dvakrát v pytlích,
které téměř nekontroloval, ale majitel prý kvůli nim chtěl volat policii. Noc
před tím, než do sběrny policisté dorazili, údajně někdo pytle s destičkami
ukradl, ve sběrně zůstal jediný, který byl na jiném místě.

Soudní znalec, který u soudu vypovídal, hodnotu destiček určil na více 1,7
milionu korun. Dnes dlouze vysvětloval, že ji vypočítal ze tří nabídek firem na
zhotovení nových destiček. Protože odcizené destičky měly různé rozměry,
sestavil prý modelovou destičku z velikostí a počtu písmen použitých na těch
ukradených. Jeho výpočet se obhájcům nezdál a požadovali jiný posudek, ale soud
jejich žádost zamítl

Celý hřbitov se památníku podařilo opravit letos v dubnu, bronzové destičky
nahradil napodobeninami z umělé hmoty potažené bronzem. Hřbitov již také střeží
kamery a je osvětlený.

Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena do 2380 hrobů
těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde byla věznice
gestapa. Také tam leží lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a
litoměřickém koncentračním táboře. Šlo o největší zařízení svého druhu v
protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo zhruba 200.000 lidí z celé
Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala konce války. Část vězňů zemřela v
Terezíně, další ve vyhlazovacích táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu
1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení.