Za 100 dní se otevřou volební místnosti. Kandidují i Romové a poprvé půjde volit korespondenčně ze zahraničí

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi

Podle dostupných údajů zatím strany a hnutí využily přibližně třetinu až polovinu plánovaných rozpočtů. V kampani převládá kontaktní forma – setkávání s voliči, regionální výjezdy a komunikace na sociálních sítích. Část uskupení už zveřejnila i podrobné programy, mezi nimi například Starostové či Piráti. Ostatní, jako je koalice SPOLU, postupně představují hlavní témata a teze.

Strany odhalují programy, kampaň se naplno rozjede v září

Hnutí ANO plánuje ostrý start kampaně 4. září. “V tuto chvíli je to hlavně o intenzivní kontaktní kampani, setkáváme se s lidmi a debatujeme s nimi. Součástí této části kampaně je ale i faktická kampaň v outdooru a v on-line prostoru. Prázdninami se pro nás nic nemění, dál chceme být hlavně mezi lidmi, protože hlavně o nich budou následující parlamentní volby,” řekl ČTK mluvčí ANO Martin Vodička.

Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) zahájí druhou fázi své kampaně s názvem #BezBizáru již příští týden. “Představíme konkrétní témata, která mladé opravdu zajímají – a ukážeme, že politika nemusí být fraška, ale může být férová, srozumitelná a smysluplná. Večer zakončíme hudební show,” popsal mluvčí strany Jakub Skyva. Premiér Petr Fiala zakončí 7. července cyklus debat v krajských městech. Kampaň podle mluvčího Skyvy naváže na osvědčené formáty z minulých let.

Hnutí Starostové (STAN) a nezávislí podle své mluvčí Sáry Beránkové využilo zatím polovinu volebního rozpočtu, který zahrnuje i zářijové předplacené náklady. Podrobnější informace ke kampani STAN nyní nechce zveřejňovat ze strategických důvodů. V první části kampaně vložili Starostové část peněz na kampaň do dobročinných akcí, v úterý pak zveřejnili program, a to jak v plné formě, tak v podobě on-line Stanbotu, prostřednictvím kterého se mohou lidé ptát na témata, která je zajímají.

Piráti odstartovali svou celostátní kampaň již koncem května pod heslem Nakopneme to. Do kampaně zatím investovali zhruba polovinu plánovaných 55 milionů korun. V současné fázi se zaměřují na regionální výjezdy a intenzivní kontakt s voliči, v kampani spolupracují se Stranou Zelených. Memorandum o spolupráci podepsali zástupci obou stran 23. června – na kandidátkách Pirátů bude v osmi krajích zařazeno přibližně třicet zástupců Zelených. Spojenectví má nabídnout liberální, férovou a ekologicky udržitelnou alternativu v době, kdy napříč Evropou sílí vliv populistů a extremistů. Strany se shodují na rozvoji obnovitelných zdrojů, odklonu od fosilních paliv a nutnosti systémových protikorupčních reforem.

Podle ekonomického experta Libora Duška chce koalice Pirátů a Zelených usnadnit výstavbu dostupného bydlení, vylepšit příjmy státní pokladny díky omezení daňových úniků a podpořit jednotný systém veřejné dopravy. Piráti se poučili z neúspěšné spolupráce se Starosty v minulých volbách – letos povolí kroužkování, ale stanovili jasná pravidla osobnostních kampaní, aby zabránili vnitřnímu tříštění. Cílem strany je být natolik silným subjektem, aby ji při sestavování nové vlády nešlo obejít.

Na volby se připravují také extremistická, xenofobní, antisystémová a populistická uskupení jako například hnutí SPD, Stačilo! a Motoristé, která sází především na venkovní a kontaktní kampaně. Hlavní část výdajů plánují na srpen a září.

Tři Romové na kandidátkách demokratických stran: Miko varuje před populisty

Zpravodajský server Romea.cz zatím ví o třech Romech, kteří se objevují na kandidátkách demokratických stran. V Praze kandiduje za hnutí Starostové Jaroslav Miko na 14. místě, ve Středočeském kraji Cyril Koky rovněž za Starosty na 13. místě a v Jihočeském kraji kandiduje Josef Tokár za koalici SPOLU na 21. místě.

Jaroslav Miko na sociálních sítích uvedl, že kandiduje s cílem uspět a zároveň dopomoci k úspěchu jasně proevropské demokratické strany. „Nehodlám měnit své postoje kvůli tomu, že se zrovna ‚nevyplácí‘ být slyšet. Politika nesmí být o přizpůsobování se náladám davu, ale o zachování integrity. Případný politický úspěch nemíním vykoupit ztrátou vlastní tváře,“ uvedl na sociální síti Jaroslav Miko, který se bude také snažit motivovat romskou komunitu k účasti ve volbách.

„Zároveň se budu maximálně snažit v rámci naší romské komunity osvětlovat, že jít k volbám má svůj velký smysl, a zároveň, aby čeští Romové nevěřili lumpům z politických subjektů, jako jsou hnutí ANO, SPD, Stačilo či Motoristé sobě, neboť tyto subjekty ohrožují budoucnost našich dětí,“ dodal Miko.

Cyril Koky: Romové musí stát na straně demokracie

Svou kampaň již zahájil Cyril Koky, který dnes na sociální síti Facebook zveřejnil informaci, že natáčí předvolební videa na sociální sítě. Zároveň v rámci kampaně v grafikách upozorňuje na důležitost občanských hodnot. „Čeští Romové musí stát na straně demokracie a lidských práv,“ má na jednom z bannerů.

V Jihočeském kraji za koalici SPOLU na 21. místě kandidátní listiny kandiduje dvaadvacetiletý student magisterského programu archivnictví na Jihočeské univerzitě Josef Tokár. Dlouhodobě se zajímá o veřejnou správu, vzdělávání a romskou otázku. Pochází z Českého Krumlova a k regionu má silné osobní vazby. Je stipendistou organizace ROMEA a své zkušenosti získával i díky účasti v mezinárodním projektu občanského parlamentu MeDeMap. Pomáhal s pořádáním kulturního festivalu Letňák v kině a sám sebe popisuje jako člověka, který vidí hodnotu jak v akademickém vzdělání, tak v práci vlastníma rukama.

Stejně jako v minulých volbách je pravděpodobné, že se někteří Romové objeví i na kandidátkách xenofobních, populistických a extremistických uskupeních. Kolik Romů a Romek bude letos kandidovat, bude definitivně jasno v pondělí 29. července, kdy politické subjekty musí nejpozději do 16:00 hodin odevzdat své kandidátní listiny.

Poprvé v historii: Voliči v zahraničí mohou volit poštou

Poprvé v historii sněmovních voleb budou moci občané ČR žijící v zahraničí hlasovat korespondenčně. Tuto možnost mohou využít ti, kteří budou v době konání voleb fyzicky usídleni nebo dlouhodobě pobývat mimo území České republiky, jsou zapsáni ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelského úřadu a včas zažádají o volební materiály. Možnost se nevztahuje na osoby, které se v zahraničí nacházejí pouze přechodně, například kvůli dovolené. Naopak studenti na Erasmu nebo pracovníci v zahraničí ji využít mohou, pokud splní uvedené podmínky.

Až dosud bylo možné v zahraničí hlasovat pouze osobně, a to ve volbách do Sněmovny a při volbě prezidenta. Nová právní úprava rozšiřuje možnosti českých voličů v zahraničí, kterých podle odhadů Ministerstva zahraničí žije mimo republiku přes 600 000. Reálná účast se přesto očekává v řádech desítek tisíc. Pro srovnání: v druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 hlasovalo ze zahraničí rekordních 22 932 voličů – tedy méně než 4 % z celkového potenciálu.

Česká republika se zavedením korespondenční volby inspiruje u většiny členských států Evropské unie – obdobnou možnost nabízí 22 ze 27 zemí EU. Například v Německu využívá korespondenční způsob hlasování až 30 % voličů. Zavedení této formy hlasování tak přibližuje Česko standardům moderní evropské volební praxe a reaguje na dlouhodobý požadavek české diaspory.

Ministerstvo vnitra i vláda argumentují, že novinka usnadní účast ve volbách těm, kteří by se jinak nemohli dostavit na konzulát, a zároveň posílí vazby mezi Českem a krajanskými komunitami. Zavedení korespondenční volby je rovněž naplněním jednoho z bodů programového prohlášení současné vládní koalice. Využívat se bude systém dvou obálek, který má zajistit tajnost, svobodu a přímost hlasování.

Samotné podání žádosti o korespondenční volbu bude možné několika způsoby: osobně, poštou s úředně ověřeným podpisem, prostřednictvím datové schránky nebo nově i přes Portál občana. Zavedení korespondenčního hlasování nezpůsobí státu zásadní výdaje – náklady se omezí na tisk obálek a identifikačních lístků a poštovné. Oproti jiným variantám, jako je zřizování zvláštních volebních komisí v zahraničí, je tato forma volebního výkonu ekonomicky i organizačně nejefektivnější.

Ministerstvo slibuje férové volby bez manipulací

Ministerstvo vnitra současně věnuje maximální pozornost zabezpečení voleb. „Bezpečnost a transparentnost organizačně-technického zajištění voleb je naší absolutní prioritou,“ uvedl již dříve Tomáš Jirovec z odboru voleb MV. Stát zavádí režim „freeze“, tedy zmrazení zásahů do infrastruktury v klíčovém období, a monitoruje kybernetické hrozby.

Proces sčítání hlasů zůstává plně transparentní, pod dohledem členů komisí nominovaných stranami a veřejnosti. Výsledky budou průběžně zveřejňovány Českým statistickým úřadem. Voliči mohou letos poprvé prokázat svou totožnost nejen plastovou občankou, ale i digitálně – tzv. eDokladovkou v mobilním telefonu. Ministerstvo zároveň varuje před zpochybňováním integrity voleb.

„Zpochybňování volebního procesu představuje nový jev, který by mohl oslabit důvěru v demokratické instituce. Chceme proto občanům detailně vysvětlit všechny mechanismy, které zajišťují, že český volební systém je odolný vůči manipulacím,“ uvedl ředitel odboru komunikace Miroslav Jašurek.

Sociologické výzkumy z počátku letošního roku ukazují, že 78 % Čechů věří, že volby mohou být ovlivněny prostřednictvím sociálních sítí, 60 % má obavy z korespondenční volby a 54 % se obává manipulace ze strany vlády. Ministerstvo se proto snaží vést osvětovou kampaň založenou na konkrétních faktech. Zdůrazňuje, že hlasování i sčítání probíhá decentralizovaně v tisících volebních okrsků, pod dohledem stran a veřejnosti, a že žádná centrální manipulace není možná. Zároveň vyzývá veřejnost, aby se sama aktivně podílela na kontrole voleb například jako členové komisí.