Výzkum: Třetina romských uprchlíků z Ukrajiny zažila v ČR diskriminaci, většina dětí vypadla ze vzdělávacího systému. Zneužívání dvojího občanství výzkum vyvrací
Třetina romských uprchlíků z Ukrajiny se v České republice setkala s nesnášenlivostí, každý šestý pak zažil diskriminaci na úřadech. Většina romských uprchlíků žije v ubytovnách nebo ve stanových táborech pro uprchlíky. Drtivá většina z nich mluví ukrajinsky, pro dvě třetiny je ukrajinština prvním jazykem. Uvádí to nově zveřejněný výzkum společnosti PAQ Research a vyvrací tak časté zprávy o údajně maďarských uprchlících. To ostatně vyvrátila i čísla zveřejněná dříve Českou televizí, kdy z více jak pěti tisíc žádosti o prověření, zda mají uprchlíci maďarské občanství, bylo pozitivních jen zhruba 150.
Výzkum, kterého se zúčastnili zástupci celkem 100 domácností, se zaměřil na základní charakteristiky jejich členů, jako je občanství nebo používané jazyky. Dále šlo o zdraví, finanční a materiální podmínky, zaměstnání, vzdělání a ubytování. Kvůli omezené velikosti vzorku jsou výsledky přibližné vzhledem k celé populaci romských ukrajinských uprchlíků a je potřeba počítat se statistickou chybou.
Velká část romských domácností zažívá materiální nouzi. Z výzkumu též vyplývá, že podpora by se měla zaměřit na pomoc s administrativou a zapojení dětí do škol. Většina jich úplně vypadla ze vzdělávání.
Na sběru dat se podílely neziskové organizace Romodrom, Awen Amenca, Vzájemné soužití a IQ Roma Service, které pomáhají romským uprchlíkům a jsou s nimi v kontaktu.
Odkud Romové z Ukrajiny přišli
Sto procent domácností má ukrajinské občanství a pouze 1 má i další občanství. “Výsledky z našeho vzorku romských uprchlíků z různých oblastí v ČR proto nepotvrzují zprávy o maďarských uprchlících a zneužívání dvojitého občanství,” uvádí se ve zprávě PAQ Research.
83 procent domácností mluví ukrajinsky, pro 61 z nich jde o primárně používaný jazyk. Necelých 20 % domácností uvádí jako svůj první jazyk romštinu, podobný podíl maďarštinu.
Romští uprchlíci se do České republiky přesunuli převážně ze Zakarpatské (62 procent), Dněpropetrovské oblasti (7 procent), Kyjevské ( 6%) a Lvovské oblasti (6%), které leží na západu Ukrajiny. Pouze menšina romských uprchlíků pochází z východu Ukrajiny.
Třetina se setkala s nesnášenlivostí nebo diskriminací
Romští uprchlíci se podle zprávy nejvíce potýkají s traumatem způsobeným válečnými zážitky. To platí i pro domácnosti, které neutekly z oblastí přímo napadených ruskou armádou.
“V důvodech pro příchod do Česka 28 % domácností uvedlo průběh války v místě bydliště a 72 % strach z rozšíření války do místa bydliště,” uvedli výzkumníci ve zprávě.
Přibližně třetina uprchlíků uvádí, že nemá dostatek materiálního zabezpečení, a každá šestá domácnost uvádí, že trpí hladem. Uprchlíci se potýkají i s netolerancí a diskriminací.
Uprchlíci se potýkají i s netolerancí a diskriminací. “Nejde jen o netoleranci ze strany běžného obyvatelstva (30 %), ale také ze strany českých úřadů (14 %) a ostatních ukrajinských uprchlíků (9 %). Na druhou stranu, 30 % uprchlíků se s žádným z uvedených problémů nesetkává,” uvádí zpráva.
Patnáct procent romských uprchlíků nemá přístup k teplé vodě
Romští uprchlíci z Ukrajiny žijí nejčastěji v ubytovnách (40 %) a v uprchlických centrech, mezi něž patří i stanová města (34 %).
Ačkoliv většina romských uprchlických rodin má přístup k teplé vodě, koupelně a kuchyni, 15 % domácností v šetření uvedlo, že nemá přístup k teplé vodě. Přibližně 40 % rodin dále uvádí, že nemá přístup ani ke společné kuchyni. Tři procenta rodin uvádějí, že nemají přístup k žádnému z uvedených zařízení.
Výzkumníci však uvádějí, že průzkum zachytil pouze romské uprchlíky, kteří jsou v systému podpory a kterým pomáhají nevládní organizace. “Nemohli jsme tedy oslovit nejohroženější domácnosti,” dodávají.
Vzdělání a gramotnost romských uprchlíků
V nadpoloviční většině domácností umí všichni členové starší 15 let číst a psát a v 80 % domácností alespoň někteří členové píší a čtou. Polovina romských uprchlíků má nejvýše základní vzdělání, 40 % jich nedokončilo ani základní vzdělání. Necelých 10 % má vyšší než základní vzdělání.
“I když členové umí číst a psát, nebudou mít dostatečné dovednosti potřebné k vyřízení všech administrativních náležitostí a nebudou schopny získat informace o tom, jak využít všech možných služeb a pomoci v České republice,” uvádí se ve zprávě.
Existuje však také 20 % negramotných domácností bez jediného gramotného dospělého člena.
“Tyto domácnosti potřebují zvláštní podporu, zejména při administrativních úkonech, zjišťování možností pomoci apod.,” píše se ve výzkumné zprávě.
Většina dětí ze sledovaných ukrajinských romských domácností se v Česku zatím nevzdělává. Romské děti se spíše omezeně účastní online výuky z Ukrajiny, nechodí do českých škol a jen zřídka využívají služeb typu adaptačních skupin.
Rodiny své děti do vzdělávání ovšem zapojit chtějí. Nejvíce z nich (39 procent) čeká na nový školní rok. Jako další důvody nezapojení do vzdělávání uvádějí uprchlíci nedostatečné jazykové znalosti dětí (20 procent), nejistotu kvůli bydlení (18 %), nedostatečnou kapacitu škol (7%) nebo absenci vzdělávacích příležitostí.
Podle výzkumné zprávy bude klíčové zapojení těchto dětí na podzim, aby dlouhodobě nevypadly ze vzdělávacího procesu. Většina dětí, která se na jaře vzdělávala, byla ve skupinách s dalšími romskými uprchlíky v místě ubytování nebo plně ukrajinských třídách, pouze 9 ve třídách s českými dětmi.
V porovnání se vzorkem všech ukrajinských uprchlíků je vyšší neúčast romských žáků ve vzdělávání hlavně ve věku základního vzdělávání. “Mezi romskými ukrajinskými uprchlíky je neúčast 78 jakékoliv formy vzdělávání ve věku ZŠ v kontrastu k 13 v obecné populaci ukrajinských uprchlíků,” dodává zpráva.
I když ruská agrese na Ukrajině stále pokračuje a situace v mnoha regionech je nestabilní, mnoho romských uprchlíků však přemýšlí o návratu nebo ho plánuje V horizontu několika týdnů nebo měsíců se chce vrátit nicméně jen 7 procent romských domácností.
Přibližně polovina romských domácností by se někdy ráda vrátila. Druhá polovina si buď není jistá, nebo zvažuje usídlení mimo Ukrajinu.
“Podíl uprchlíků se záměrem vrátit se na Ukrajinu je tak mírně nižší než ve vzorku všech Ukrajinců v Česku, z kterých návrat v horizontu dvou let plánuje 63 procent,” uvádí se ve výzkumné zprávě PAQ Research.
