Výzkum: Dvě pětiny lidí LGBT+ zažily v posledním roce urážky a obtěžování
Téměř dvě pětiny lidí LGBT+ (lesby, gayové, bisexuálové, trans a další skupiny) zažily v posledním roce kvůli své orientaci či identitě obtěžování a urážky. Zkušenost s napadením a vyhrůžkami násilím v posledních pěti letech měla skoro pětina osob. Podle sedmi z deseti lidí jsou rozšířené urážlivé výroky politiků. Před pěti lety si to mysleli čtyři z deseti lidí.
Výsledky studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a spolku Queer Geography představil ve čtvrtek na tiskové konferenci jeden z autorů Michal Pitoňák. Podle šéfky organizace In Iustitia Kláry Kalibové je potřeba ochranu před předsudečným násilím vůči lidem s jinou orientací či zdravotním handicapem zlepšit.
Studie NÚDZ navazuje na výzkum z roku 2018. Experti loni od poloviny srpna do poloviny října zjišťovali názory a zkušenosti mužů, žen i nebinárních osob. Dvě třetiny dotázaných tvořili gayové, bisexuálové a lesby a třetinu pak lidé s jinou orientací.
“Vnímáme zhoršování situace z důvodu větší předsudečnosti a averze zejména ze strany politických představitelů,” uvedl Pitoňák.
Za rozšířené považuje urážlivé a hanlivé výroky politiků 71 procent dotázaných. V roce 2018 to bylo 43 procent. V roce 2012 to ve výzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) zmínilo 27 procent lidí. “Nárůst vidíme i u projevů nenávisti a averze vůči lesbám, gayům, bisexuálům a trans lidem na veřejnosti,” uvedli ve výzkumné zprávě autoři. Averzi a nenávistné projevy za rozšířené označilo 52 procent respondentů a respondentek. V roce 2018 to bylo 40 procent.
Polovina lidí zažila v posledních pěti letech obtěžování. V posledním roce s ním či s urážkami mají zkušenost téměř dvě pětiny osob. Fyzické a sexuální napadení či vyhrožování násilím znalo z posledních pěti let 18 procent dotázaných. Mezi trans ženami to bylo dokonce 60 procent. Diskriminační jednání pocítila za poslední rok víc než třetina dotázaných. Mezi trans muži to bylo 58 procent.
Svou orientaci či identitu ve veřejném prostoru skrývalo 44 procent dotázaných. V dopravě ji nedávalo najevo 42 procent. Celkem 28 procent lidí ji pak tajilo i v rodině.
Na ochranu před nenávistnými projevy a výpady kvůli orientaci či zdravotnímu postižení se dnes v Praze zaměřili experti na odborné konferenci. Zástupci neziskových organizací připomínali loňský tragický útok v bratislavském gay baru či předloňské usmrcení handicapované klientky v jednom ze zařízení. Podle Kalibové trestní zákoník lidi s handicapem či s jinou orientací a identitou před předsudečným násilím nechrání a je nutné legislativu upravit a tresty zpřísnit. Vyšší sazba je nyní u činů z nenávisti kvůli národnosti, barvě pleti, víře, politickému přesvědčení či etnicitě.
“Je na rozhodnutí politické reprezentace, zda chce, aby například fyzický útok z důvodu jinakosti – sexuální orientace, věku, zdravotního stavu – byl postihován přísněji stejně jako v případě útoku kvůli národnosti či politickému přesvědčení. Politický názor v tomto případě není zcela jasný. Očekávají nás debaty na té hodnotové úrovni,” uvedl politický náměstek ministra spravedlnosti za STAN Karel Dvořák.
