Výuka o nacismu a komunismu by podle experta měla vést k pochopení příčin vzniku obou totalit

Školní výuka o období komunismu a nacismu by podle Jaroslava Pinkase z Ústavu
pro studium totalitních režimů neměla spočívat jen v popisu událostí. Neměla by
být uzavřenou prezentací separátních témat a měla by vést žáky k pochopení
příčin vzniku obou totalit. Pinkas to řekl na semináři o zločinech bolševismu,
který uspořádal senátní výbor pro bezpečnost.

"Teoretická diskuse o povaze totalitních ideologií je pro žáky obtížně
uchopitelná, podstatnější je praxe totalitních režimů, jejich represivních
aparátů a potlačování individuálních lidských práv," uvedl Pinkas.

Učitelé by měli pracovat i s příběhy těch, kteří se režimům postavili, s
příběhy viníků i s postojem diváků, tedy mlčící většiny. Měli by vysvětlit, proč
kultivovaný národ Němců připustil nástup nacismu, proč už první poválečné volby
v někdejším Československu vyhrála komunistická strana.

"Pozornost musíme věnovat nejen represivním aparátům, ale i sociální politice
totalitních režimů, která hrála v procesu jejich stabilizace a legitimizace
možná i zásadní roli," podotkl Pinkas. Právě sociální politika sloužila jako
nástroj, který disciplinoval masy spolehlivěji než tajná policie, dodal.

Komunismus i nacismus byly založeny na naplňování ideologie jedné strany, na
segregaci podle rasového či třídního původu. Oba režimy nutily své občany k
účasti ve společenských organizacích, společné jim byly i koncentrační tábory.

Součástí semináře bylo i promítání lotyšského dokumentárního filmu Sovětský
příběh, který popisuje sovětskou roli při nacistickém holokaustu, například
partnerství nacistické SS a sovětské KGB. Přibližuje také hladomor na Ukrajině v
letech 1932 a 1933 nebo sovětský masakr polských důstojníků v Katyni.