Výdaje na dávky na bydlení letos dál klesají a ubývá i příjemců. Pravidla pro vyplácení jsou přísnější
Výdaje na dávky na bydlení letos dál klesají, ubývá i jejich příjemců. Za první čtvrtletí jim stát vyplatil 2,53 miliardy korun, což je o zhruba 400 milionů méně než před rokem. Celkem loni úřady práce potřebným na bydlení rozdělily 11,04 miliardy, o dva roky dřív to bylo 13,3 miliardy. Vyplývá to ze zprávy ministerstva práce o vyplácených dávkách. V Česku je rekordně nízká nezaměstnanost a výdělky rostou, pomoc tak potřebuje méně lidí. Zpřísnila se i pravidla pro vyplácení.
V Česku se poskytují dvě dávky na bydlení, a to příspěvek a doplatek. Příspěvek patří mezi dávky státní sociální podpory. Dosáhnou na něj lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu. V Praze je to 35 procent. Doplatek patří mezi dávky hmotné nouze. Získají ho ti, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení. Má jim dorovnat výdaje za byt tak, aby jim zbyla částka na živobytí.
Doplatek na bydlení pobíralo v březnu 44.900 lidí. Proti loňskému březnu jich tak 30 procent ubylo. Loni dávku dostávalo 64.400 lidí. Výdaje na doplatek se za první čtvrtletí meziročně snížily o víc než pětinu. Vyplatilo se 523,7 milionu. Minulý rok to bylo 664,4 milionu.
Úřady práce v březnu poskytly 215.300 příspěvků na bydlení, před rokem jich bylo 233.500. Letos v prvním čtvrtletí se vyplatilo o 11 procent méně než loni, a to celkem 2,01 miliardy.
Dávky na bydlení by si tak letos mohly vyžádat celkem kolem deseti miliard. Naposledy měl stát desetimiliardový výdaj v roce 2013. V roce 2014 se celková suma na příspěvek a doplatek přehoupla přes 12 miliard. O rok později to bylo 13,3 miliardy, poté výdaje začaly díky lepší kondici české ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a růstu výdělků klesat. V roce 2016 se snížily na 12,18 miliardy a loni na 11,04 miliardy.
Loni stát omezil výši doplatku lidem, kteří žijí v ubytovnách. Nezapočítávají se jim celé normativní náklady, ale 80 procent. Pokud potřební neprokážou vazbu k obci, jako je zaměstnání či škola, nemají na dávku nárok. Noví žadatelé nezískají doplatek v oblastech s nežádoucími jevy. Tyto zóny mohou vyhlásit radnice v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog. Rozhodly tak už desítky obcí a měst. Podle odborníků na sociální problematiku to zkomplikovalo situaci, samosprávy si ale opatření chválí.
“Všechny novelizace zákona o pomoci v hmotné nouzi bez výjimky situaci sociálně vyloučených lidí ještě zhoršují, a s tím i vyhlídky na sociální smír a řešení sociálně vyloučených lokalit. Chudí se totiž dostanou pod ještě větší tlak, bez dávek budou závislí na nelegální práci a bydlení na ubytovnách, kde se to jen hemží lichváři a dealery drog,” uvedl Institut pro sociální inkluzi (IPSI). Podle něj se politici podobnými změnami a “nezodpovědným populismem” snaží získat body u voličů.
Lidé musí také úřadu práce pravidelně čtyřikrát za rok dodávat přehled plateb a vyúčtování záloh, jinak o peníze od státu přijdou. Sněmovní sociální výbor už dolní komoře doporučil, aby podmínky přehodnotila. Vyúčtování spotřeby totiž lidé obvykle dostávají jednou ročně, úřady práce tak nyní posuzují čtyřikrát stejné podklady.
Ministryně v demisi Jaroslava Němcová (ANO) už dřív řekla, že by se příspěvek a doplatek na bydlení mohly letos sloučit do nové dávky v hmotné nouzi. Spojení plánovala už bývalá ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) a také někdejší šéf resortu Jaromír Drábek (TOP 09). Podle expertů by ale mělo nejdřív začít fungovat sociální bydlení. Obrysy zákona by mělo ministerstvo pro místní rozvoj předložit vládě v říjnu.
