Výbor pro práva dítěte premiérovi: Agenda lidských práv by měla být samostatná, jmenujte alespoň zmocněnce pro lidská práva

USNESENÍ Výboru pro práva dítěte Rady vlády České republiky pro lidská práva
ze dne 19. prosince 2017 k současné situaci v oblasti dalšího ukotvení agendy
lidských práv v rámci státní správy

Výbor vyzývá premiéra a nově jmenovanou vládu, která přijala usnesení dne 13.
prosince 2017 č. 875 o jmenování předsedy Legislativní rady vlády a pověření
ministra spravedlnosti koordinací úkolů v oblasti lidských práv, rovných
příležitostí a boje s korupcí, aby zajistila, že

1. agenda lidských práv (v předchozí vládě reprezentovaná ministrem pro lidská
   práva) bude zachována a ukotvena v souladu s dosavadní tradicí jako svébytná a
   samostatná agenda v rámci systému státní správy a zůstane i nadále v oblasti
   vládní politiky prioritní oblastí, a bude tak i výslovně zakotvena v programovém
   prohlášení vlády. Tato agenda, má-li česká vláda dostát dosavadnímu
   lidskoprávnímu standardu, by měla z povahy své věci být řízena nadresortně, a
   reprezentována nezávislou osobou např. zmocněncem pro lidská práva, která bude i
   samostatným připomínkovým místem v rámci vládního legislativního procesu,
    
2. všechny existující lidskoprávní poradní orgány vlády, na jejichž platformě
   dochází ke komunikaci státní správy s občanskou společností (Rada vlády České
   republiky pro lidská práva, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, Rada
   vlády pro nestátní neziskové organizace, Vládní výbor pro zdravotně postižené
   občany a další včetně jejich výborů), si zachovají svoji nadrezortnost a
   samostatnost, resp. nezávislost na rozhodování jednoho ministerstva.

Lidská práva, práva menšin, občanů zdravotně postižených či činnost neziskového
sektoru jsou typickými příklady nadresortních agend. Z tohoto důvodu byly již od
svého počátku (v některých případech již přes dvacet let), příslušné poradní
orgány ustaveny při Úřadu vlády ČR. Zajišťování činnosti poradních orgánů vlády
v oblasti lidských práv a národnostních menšin tak má jak pevný právní základ,
tak dlouhou tradici, která by měla být zachována.

Úkolem poradních orgánů vlády je sledovat plnění mezinárodních závazků v oblasti
lidských práv, které ČR přijala. Následně odborný aparát těchto orgánů doporučí
ministerstvům, jaké aktivity mají v této oblasti provádět a monitorují jejich
činnost. Takovým mezinárodním procesem je například i přijetí doporučení v rámci
Všeobecného periodického přezkumu Organizace spojených národů, které musí Česká
republika učinit do března 2017, či předložení zprávy o provádění Úmluvy o
právech dítěte do června 2017.

Osoba, která v České republice zaštiťuje agendu lidských práv (dosud ministr pro
lidská práva, v minulosti zmocněnci pro lidská práva) měla vždy pravomoc se
vyjadřovat ke všem legislativním i nelegislativním návrhům, které projednala
vláda, z lidskoprávního hlediska, což často v praxi znamenalo kritiku
ministerstev. Z podstaty věci musí tedy poradní orgány zůstat nezávislé na
ministerstvech, v opačném případě se ztratí přesah a mezirezortnost a poradní
orgány vlády se stanou závislými na politice, směřování a zájmech jednoho
ministerstva, pod které bude podřazena agenda lidských práv. Dojde k silnému
omezení nezávislosti a nadrezortnosti.

Také role Výboru pro práva dítěte jako poradního orgánu Rady vlády ČR pro lidská
práva a tím i zprostředkovaně vlády v oblasti ochrany práv dětí bude v případě
podřízení jednomu ministerstvu zásadně oslabena.

Oslabení mechanismů ochrany lidských práv na vnitrostátní úrovni nezůstane bez
dopadů na lidská práva ve světě, nemluvě o zhoršeném renomé České republiky jako
státu, pro který dosud byla a je ochrana lidských práv a demokracie ve světě
jedním z profilových témat zahraniční politiky.

Česká republika nedávno absolvovala nejvýznamnější lidskoprávní přezkum z
mezinárodního hlediska, před Radou pro lidská práva Organizace spojených národů.
Z dlouhodobého hlediska je relativně dobře hodnocen náš dosavadní systém
institucionálního zajištění lidských práv, včetně současného postavení poradních
orgánů vlády, i přesto jsme vyzýváni k jeho posílení a vytvoření nezávislé
lidskoprávní instituce. Realizace navrhovaných změn, kterou už samotné zrušení
pozice ministerstra pro lidská práva je, je zcela jistě krokem zpět, který
vyvolá silný negativní ohlas a kritiku ze strany mezinárodních orgánů,
zabývajících se lidskými právy.