Výbor přerušil jednání o vydání Roznera (SPD) v kauze "neexistujícího pseudokoncentráku" v Letech u Písku
Sněmovní mandátový a imunitní výbor dnes přerušil jednání o policejní žádosti
o vydání poslance SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům
na adresu romského tábora v Letech u Písku. Poslanci chtějí ještě vyslechnout
dohledovou státní zástupkyni z Městského státního zastupitelství v Praze, která
se z dnešního jednání omluvila. Novinářům to řekl předseda výboru Stanislav
Grospič (KSČM). Termín dalšího jednání výboru není stanoven. Sněmovna by podle
něj mohla hlasovat o vydání až na své další schůzi.
Výbor, který stejně jako v jiných případech jednal za zavřenými dveřmi, si na
dnešek přizval vyšetřovatele, dozorujícího státního zástupce i poslance Roznera.
Dostavili se všichni pozvaní až na omluvenou dohledovou státní zástupkyni.
Rozner, který je jinak členem mandátového výboru, je z projednávání této věci
vyloučen. Při odchodu nechtěl nic komentovat. Novinářům pouze řekl, že se
vyjádří až na plénu Sněmovny, kde chce říct vše, co řekl dnes výboru. “Zvu vás
tímto, přijďte, rád vás tam uvidím na galerii,” dodal.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína
nedaleko pietního místa v Letech použil spojení “neexistující pseudokoncentrák”.
Sešlo se kvůli tomu několik trestních oznámení. Policisté chtějí Roznera stíhat
pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování
genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu,
poslanci hnutí již dříve deklarovali, že budou proti Roznerově vydání.
“My jsme usoudili, že vzhledem k výpovědím vyšetřovatele Policie ČR a
dozorového státního zástupce by bylo dobré přeci jenom si vyslechnout stanovisko
dohledového státního zástupce. Takže jsme opětovně požádali o její účast tak,
aby nekolidovala s jejím pracovním vytížením a samozřejmě dovolenou, kterou
řádně čerpá,” řekl novinářům předseda výboru Grospič. Výbor se podle něj zároveň
dohodl, že si vyžádá i zprávu o dohledu nad činností dozorového státního
zastupitelství v této věci a vyšetřovatele. Až obdrží odpověď, bude v přerušeném
jednání pokračovat.
Grospič předpokládá, že příští týden na schůzi Sněmovny bude nutné tento bod,
který je zařazen na program, přerušit. “A na další schůzi Poslanecké sněmovny už
by nemělo nic bránit tomu, aby byl zařazen a možná už hned v tom prvním týdnu
projednán,” dodal. Další schůze Sněmovny má začít 5. března.
Přerušení kvůli nepřítomnosti dohledové státní zástupkyně navrhl zpravodaj k
tomuto bodu Marek Výborný (KDU-ČSL). Zdůvodnil to tím, že to byla ona, která
vrátila věc k došetření obvodnímu státnímu zástupci a vyšetřovateli, protože
nesouhlasila s původním závěrem. Policie nejprve trestní oznámení odložila. “Já
pokládám za zcela objektivní a potřebné, abychom vyslechli zástupkyni z
Městského státního zastupitelství,” řekl Výborný novinářům. Poukázal na to, že
ve spisu není dohledová zpráva, která vrací věc k projednání. “My se budeme ptát
paní zástupkyně, proč a z jakého důvodu tu věc vrátila zpět vyšetřovateli, a
tudíž potom byla Sněmovna požádána o zbavení imunity kolegy Roznera,” dodal.
Nepokládá za reálné, že by se žádostí zabývalo plénum Sněmovny již příští
týden. “Nevidím důvodu, proč by se v tom mělo spěchat. Skutečně mandátový a
imunitní výbor musí objektivně rozhodnout a posoudit všechny informace, které v
tuto chvíli na stole nemáme,” řekl Výborný.
Představitelé Pirátské strany již dříve uvedli, že lepší než perzekuce je
potřeba autory podobných výroků vzdělávat. Na půdě Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky z iniciativy místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové
společně s organizací Živá paměť uspořádali konal kulatý stůl na téma Holocaust
českých Romů za druhé světové války.
Poslance Miroslava Roznera na seminář pozvali, ten však nepřišel.
“Z vyjádření některých mých kolegů ve Sněmovně jsem nabyla dojmu, že mají
bohužel jisté mezery ve vzdělání. I to byla jedna z motivací k organizaci
dnešního kulatého stolu. Ti, kterých se to týkalo nejvíc, se nicméně
nezúčastnili. Je to určitě škoda, protože věřím, že oprášení historických
skutečností by jim pomohlo vyhnout se v budoucnu více než nešťastným výrokům.
Chceme, aby informace byly dostupné, aby se už nikdo nemohl vymlouvat, že
něco nevěděl,” uvedla dříve Olga Richterová.
