Vsetínský experiment po dvou letech

Když tehdejší starosta Vsetína Jiří Čunek přestěhoval v roce 2006 neplatiče a
další problémové obyvatele, převážně Romy, do provizorní ubytovny za město,
sklidil za to kritiku nejen ochránců lidských práv. Jak se dnes vede těmto lidem
žijícím hlavně ze sociálních dávek? A jak svůj krok po dvou letech hodnotí město
Vsetín?„Centrum kolem takzvaného ,pavlačáku‘, kde problémoví lidé bydleli, bylo
vyhlášené vysokou kriminalitou, ta téměř vymizela,“ pochvaluje si mluvčí
vsetínské radnice Eva Stejskalová.

Romská koordinátorka Daniela Cincibusová je také spokojená, i když nepovažuje
bydlení 210 lidí ve dvou třípodlažních „kontejnerech“ za ideální. Přesto vidí po
dvou letech intenzivní sociální práce určité zlepšení. „Zklidnili se, ubylo
problémů i mezi nimi samotnými. Jsou zodpovědnější, někteří mají snahu posílat
děti do základní školy, ne do té zvláštní. A protože jsou nuceni platit za
inkaso, hledají si brigády nebo i stálou práci,“ popisuje.

Že to je jen desetina ze všech obyvatel, kterým se téměř denně věnuje,
nepovažuje za neúspěch. Objekty pro neplatiče vnímá jako resocializační bydlení,
kde Romové mohou získat návyky většinové společnosti. „Aby pochopili, že nemohou
jen čekat s nataženou dlaní, až jim stát všechno dá. Že pro to také musí sami
něco udělat,“ říká. Podle ní je většina Romů s bydlením spokojená. „Někteří jsou
radnici dokonce vděční, že kvůli dluhům na nájemném neskončili na ulici.“
Přiznává, že si Romové stěžují na nedostatek místa. „Radnice nepočítala s tím,
že si mladé rodiny v novém ubytování pořídí děti.“

Několik desítek Romů vystěhovala vsetínská radnice do čtyř zchátralých domů na
Jesenicku. Některé domy přitom nesplňovaly základní hygienické normy. A některé
problémy trvají dosud. „Například Kandračovi ve Staré Červené Vodě dlouho neměli
přípojku na teplou vodu. Domek se jim doteď nepodařilo úplně opravit,“ říká
Cincibusová.