Vsetín zřejmě kvůli krácení dotací skončí s romskou terénní prací

Vsetínská radnice v letošním roce s největší pravděpodobností ukončí romskou
terénní práci. Úřad vlády prý Vsetínu výrazně zkrátil požadovanou dotaci, a
město odmítá romské terénní pracovníky financovat ze svého rozpočtu. Dochází nám
trpělivost, sdělila dnes ČTK mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová. Vyjádření
úřadu ČTK zjišťuje.

Podle ní město na tři romské terénní pracovníky požadovalo dotaci 540.000 korun
s tím, že zbývajících 162.000 dofinancuje ze svého rozpočtu. "Namísto požadované
částky ale úřad vlády Vsetínu přiznal pouze 100.000, což je ani ne 20 procent.
Vsetínská radnice je tak jediná z téměř padesáti, které byla tak výrazně
zkrácena dotace. Navíc se tak stalo vůbec poprvé za celou šestiletou historii
působení romských terénních pracovníků ve městě," uvedla Stejskalová. Dodala, že
podobně dopadly i místní neziskové organizace.

NEPŘEHLÉDNĚTE


SPECIÁL: Aféra Čunekgate

SPECIÁL: Deportace vsetínských Romů

Přehled o dotacích z programu "Předcházení sociálnímu vyloučení a
odstraňování jeho důsledků 2008" lze nalézt na vládních internetových stránkách
včetně údajů o přidělených penězích pro Vsetín (více
zde…). "Požadují více než loni, méně klientů, fungují NNO (nestátní neziskové
organizace," píše v materiálu vládní rada pro záležitosti romské komunity, proč
letos přiznala městu 100.000 korun.

"Toto rozhodnutí považujeme za velmi nešťastné a nelogické, protože terénní
práce, která má v našich integračních aktivitách nezastupitelnou roli, je ve
Vsetíně v současné době ohrožena. Pokud to vnímám správně, pak je to odměna za
naši dlouholetou aktivitu při řešení rozsáhlých a složitých problémů
souvisejících s romskými spoluobčany," ohradila se vsetínská starostka
Květoslava Othová (KDU-ČSL).

Radnice podle ní nebude v žádném případě terénní práci dotovat větší částkou než
v předcházejících letech. Pokud úřad vlády nepřehodnotí své stanovisko,
prostředky tak nepostačí ani na jednoho pracovníka. "Už tak nás integrace romské
komunity ročně stojí statisíce, které by mohly být použity jinak. A pokud si
stát myslí, že romskou problematiku vyřeší nová agentura bez lidí v terénu, pak
je na velkém omylu. S takovou se problém bude dál prohlubovat," doplnila Othová.

Vedení města přitom poukazuje i na skutečnost, že Vsetín a jeho řešení romské
problematiky je neustále pod drobnohledem nejrůznějších institucí. "Od paní
ministryně Stehlíkové a veřejného ochránce práv dostáváme doporučení a rady, jak
se s problémem vyrovnat, ale když požádáme o dotaci, pak jsme takto vzati na
hůl," poznamenal vsetínský místostarosta Lubomír Gajdušek (KDU-ČSL).

DOKUMENTY

–
65. USNESENÍ VÝBORU PRO VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDU, KULTURU, LIDSKÁ PRÁVA A PETICE



– Závěrečné stanovisko ve věci vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu
na ulici Smetanova č. p. 1336 ve Vsetíně

Podle vedoucí sociálního odboru vsetínského městského úřadu Aleny Bekové přitom
nemůže terénní pracovníky radnice nahradit ani neziskový sektor. Důvodem je prý
fakt, že se "neziskovky" nedostanou ke spoustě informací z oblasti dávek, dluhů
a podobně. "Nemohou tak okamžitě reagovat na vznikající problémy," řekla Beková.

Romští terénní pracovníci působí ve Vsetíně při městském úřadu od roku 2002.
Pomáhají Romům při řešení dluhů na nájemném a poplatcích za komunální odpad,
kontrolují, zda mají uklizeno v okolí bydliště či zda udržují své byty. Dále
pracovníci nabízejí Romům pomoc v souvislosti s užíváním drog, gamblerstvím a
následky lichvy, zajišťováním pravidelné docházky dětí do školy či při
spolupráci se školami při řešení problémů.

Podle Stejskalové žije ve Vsetíně přibližně pětisetčlenná komunita Romů. Jejich
začlenění mezi majoritu se kromě městských terénních pracovníků věnuje i místní
charita, diakonie, Elim nebo Vzdělávací a komunitní centrum Integra. Všechny
tyto organizace přitom město finančně podporuje ze svého rozpočtu.

Problémy s romskou komunitou ve Vsetíně začaly plnit stránky novin na podzim
2006. Tehdy radnice ještě pod vedením nynějšího šéfa lidovců a vicepremiéra
Jiřího Čunka vystěhovala pavlačový dům v centru města. Z původních 64 rodin
našlo nové domovy ve městě 22 domácností. Šest rodin skončilo v domech na
Jesenicku a Prostějovsku, zbylých 36 město přestěhovalo do obytných kontejnerů v
části Poschla. Podle Stejskalové pouze šest rodin ze 42 vystěhovaných řádně
platilo nájem.

PPostup radnice vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů
obcí, kam město Romy vystěhovalo. Radnice pochybila i podle ombudsmana Otakara
Motejla. Některá sdružení i jednotlivci tehdy podali na Čunka trestní oznámení,
která však policie uzavřela s tím, že trestný čin nestal. Představitelé Vsetína
přes nesouhlasné reakce okolí zvolené řešení od počátku hájí. Neplatiči prý
mohli skončit na ulici.