Vsetín podá v kauze vystěhování Romů stížnost k evropskému soudu ve Štrasburku, advokátka romských rodin neví, v čem by měla být porušena práva města
Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) s rozhodnutími nesouhlasí, řekl novinářům. "Jeden rozsudek ještě nepřišel, ale všechny jsou odůvodněny téměř totožně, očekáváme, že i ten poslední bude stejný," uvedl Čunek. Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková ČTK řekla, že neví, v čem by měla být porušena práva města.
“Domnívám se, že město Vsetín naopak velmi dobře dopadlo, protože jednak tam byly navrhovány omluvy pro všechny žalobce a jednak byly navrhovány vyšší částky. Takže nevím, v čem by měla být porušena práva města Vsetína,” uvedla advokátka. “Po sedmnáctiletém soudním řízení se město Vsetín stále cítí, že postupovalo správě, což si nemyslím nejen já, ale mnozí další také. Kde by měla být jejich práva porušena, to nevím,” uvedla Poláková.
Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat.
Město uvádělo, že obyvatelé předtím neplatili nájemné. Dluhy obyvatel pavlačového domu a tím, jak vznikly, se zabývaly některé odborné zprávy. „Tři rodiny měly dluhy na nájemném z předchozího nájemního vztahu a dluh splácely. U zbývajících tří rodin se v odůvodnění rozhodnutí o vyklizení uvádí, že dluhy nemají. Důvodem pro podání návrhu na vyklizení bylo to, že rodinám skončily nájemní smlouvy na dobu určitou, které byly do roku 2006 (v jednom případě do roku 2002) opakovaně prodlužovány,“ uvedl v roce 2007 například ve svém Závěrečném stanovisku ve věci vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova č.p. 1336 ve Vsetíně tehdejší veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
„První konkrétnější informace o dluzích obyvatelů domu č.p. 1336 a jejich správě se nám dostává v souvislosti s činností realitní kanceláře Ivany Dohnálkové, která spravovala Pavlačový dům od roku 1992 až do srpna 2004. RK Ivany Dohnálkové se v nich objevuje především ve spojitosti se špatně a nedbale vedeným účetnictvím, jehož stav popisuje jeden z našich informátorů jako „bordel“.“(…) V této souvislosti pak můžeme podávání soudních žalob a exekučních případů na jednotlivé dlužníky interpretovat nejenom jako snahu dobrat se pohledávky, ale také jako prostředek, jímž město dává do pořádku své účetnictví,“ uvádí se ve zprávě z šetření Masarykovy univerzity, fakulty sociálních studií.
Romové nakonec skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo. Romové se domnívali, že město porušilo jejich lidská práva a požadovali odškodné. Následovaly táhlé soudní spory, na jejichž konci bylo přiznání náhrady újmy romským rodinám.
Vsetín se letos obrátil na Ústavní soud. Nejvyšší soud (NS) totiž několika vystěhovaným rodinám navýšil odškodnění. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřknul odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun. Vedení radnice to považovalo za nespravedlivé. Čunek dříve uvedl, že město platí za milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení.
Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková naopak tehdy uvedla, že starosta Vsetína situaci zkresluje. Město podle Čunka odškodnění již zaplatilo.
Navýšení odškodnění se týkalo z velké části žalobců, kteří byli při stěhování dětmi, a podle soudu jim nebylo možné přičítat zodpovědnost za to, že jejich rodina své problémy ve Vsetíně neřešila.
O nákladech řízení podle Vsetína rozhodl zatím nepravomocně Krajský soud v Ostravě, právní zástupkyni romských rodin údajně náleží 5,35 milionu korun. Město se proti tomu odvolalo. Poláková uvedla, že dosud nebyla zaplacena ani polovina částky. Čunkovo vyjádření o nákladech řízení považuje za nevhodné a poukázala na to, že Čunek na sebe v důsledku kauzy upozornil a mohl coby senátor, starosta a hejtman vydělat vysoké částky.
“Každý jiný žalobce by soudní spor, pokud by nepředložil relevantní skutková tvrzení, prohrál. V tomto případě je však zřetelná snaha soudů nalézt řešení kauzy z pohledu dnešní společenské atmosféry korektnosti a multikulturalistických tezí. Součástí těchto tezí je i jakési stigma a sebeobvinění většinové společnosti za nezvládnuté asimilační procesy,” prohlásil Čunek. Dodal, že město s tímto pojetím chápání práva zásadně nesouhlasí.
