Vrchní soud se začíná zabývat českou odnoží neonacistické organizace Blood & Honour
V průběhu uplynulých čtyř let jsme vám přinášeli pravidelné informace o
případu obžalovaných údajných členů české frakce organizace Blood & Honour.
V prosinci minulého roku padl prvoinstanční rozsudek u Krajského soudu v Plzni. Dnes začíná
odvolací řízení zmíněného případu u Vrchního soudu v Praze. Připomínáme, že zde
poprvé byli neonacisté odsouzení jako členové organizované skupiny a jeden z
nich zároveň jako pachatel násilného útoku na zdraví a život občanů.
Vrchní soud v Praze projedná odvolání zúčastněných
stran ve dnech 21.-23. června 2016 vždy od 9.30 hodin v jednací síni č. 1 v přízemí, číslo dveří 58. Jednání je
veřejné.
V polovině prosince loňského roku vynesl v kauze české odnože mezinárodní
neonacistické skupiny Blood & Honour („Krev a čest“) prvoinstanční rozsudek.
Pokud obstojí i v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Praze, může se stát
precedentem. Český soud totiž poprvé odsoudil obžalované jako organizovanou
skupinu v souvislosti s rasově motivovaným závažným násilným trestným činem. To
se nepodařilo ani u žhářského útoku ve Vítkově z dubna roku 2009, ani u žádného
dalšího skupinového útoku neonacistů v minulosti. A že jich nebylo málo.
O soudním řízení s údajnou českou odnoží skupiny Blood & Honour jsme v minulosti
informovali například
zde a
zde a
zde.
Rozsudek
Přestože se na hlavním skutku – žhářském útoku v západočeské Aši z února roku
2012 – prokazatelně podíleli jen dva muži, obviněno a následně obžalováno bylo
celkem 9 osob z různých částí republiky, většinou za založení, podporu a
propagaci neonacismu tím, že vyráběli nebo prodávali textil či hudební nosiče
propagující nacismus. Podle plzeňského krajského zástupce dozorujícího
vyšetřování Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se totiž jednalo o
organizovanou skupinu, kterou už předtím intenzivně sledoval. Nepovedlo se však
prokázat, že celá skupina zorganizovala i žhářský útok.
Třem z obžalovaných vyměřil plzeňský soudce Martin Kantor nepodmíněné tresty. Za
obecné ohrožení ve spojení s pokusem o vraždu – formou žhářského útoku –
odsoudil Tomáše K. (25 let) a Michala P. (35 let), oba dva z Aše, k šesti letům
a devíti měsícům ve věznici s ostrahou. Jan B. z Prahy (25 let), údajný šéf
organizované skupiny, který ji podle soudu založil i vedl, byl odsouzen k trestu
vězení v délce tři roky a osm měsíců. Ostatní obžalovaní si až na jednu výjimku
odnesli podmíněné tresty – buď za aktivní členství ve skupině anebo za její
podporu.
Dva z nich budou podle zatím nepravomocného rozsudku muset zaplatit odškodnění
majitelům budov v Mariánských Lázních, které během další noční akce posprejovali
nacistickými symboly. Petra H., majitele reklamní firmy ze Sokolova, který podle
žalobce na objednávku již zmíněného Jana B. vyrobil předměty s rasistickými a
nacistickými motivy a symboly a dodal mu je, zprostil soud v plném rozsahu
obžaloby. Jednalo se pouze o malé množství dodaného zboží. Navíc podle soudce ani
nebylo dostatečně prokázáno, jaké nápisy byly na dodaných tričkách.
Oběma žhářům podle obžaloby hrozilo 20 let až výjimečný trest. To se soudu zdálo
hodně. Obžalovaní se podle něho dopustili činu v určité etapě svého života, kdy
se přiklonili k neonacismu. Etapa údajně netrvala dlouho a podle soudu v
současné chvíli podobné postoje opustili.
Jak shrnul soudce – od nebezpečné ideologie se distancovali, řádně pracují –
uložené vězení tak pro ně má být trestem, ale současně by nemělo znamenat jejich
„sociální popravu“. Na druhou stranu se vzájemně na provedení činu domluvili,
pečlivě ho připravili i provedli. Poté, co zjistili, že vzniklý požár byl
nájemníky domu ihned uhašen a k žádné velké škodě nedošlo, vyjádřili v SMS
zprávách jeden druhému svou nelibost.
Udělený trest je výrazně pod spodní hranicí zákonné sazby za zmíněné trestné
činy. Jelikož spáchali zločin se sazbou nad pět let, soud jim trest nemohl
podmínečně odložit.
Co členství v organizované skupině znamená
Jako členové organizované skupiny byli nakonec odsouzeni jen čtyři obžalovaní.
Zmíněný Jan B., jeho družka Petra L., která se podílela na tvorbě článků pro
společné webové stránky a osobně udržovala styk s ašskou pobočkou, zmíněný Tomáš
K. a Bohuslav M., oba dva z Aše, kteří podle soudu společně podnikli noční „sprejerskou“
akci, platili anebo vybírali členské příspěvky a zaslali vlastní články webu
organizace. Ty však nakonec ani nebyly zveřejněny.
Ostatní obžalovaní o
organizaci podle soudu věděli, aktivně ji podporovali a komunikovali s vedoucím
skupiny. Jelikož však jejich aktivity nepřesáhly míru běžného ideologicky
zabarveného kamarádství, memohli být považováni za členy organizované skupiny.
Všech osm obžalovaných a prvoinstančně odsouzených i státní zástupce se nakonec
odvolali proti rozsudku, stejně jako zmocněnec poškozených.
