Vnitro: Ve druhém pololetí roku 2022 nebyl zaznamenán organizovaný anticiganismus. Narůstá radikalizace extremistů v on-line prostoru

“Ve druhé polovině roku 2022 musela Česká republika čelit celé řadě společenských, ekonomických i politických problémů, které představují živnou půdu pro extremistická a xenofobní uskupení. Tyto subjekty ale nabízenou příležitost nedokázaly dostatečně využít. S výjimkou hnutí Svoboda a přímá demokracie lze považovat tuzemské subjekty za marginální. Zpravidla jde o skupiny, které mají omezený dosah, případně omezenou dobu fungování. Často je limitují i vzájemné rozpory,” uvádí hned na začátku zprávy Ministerstvo vnitra.

Žádné organizované projevy anticiganismu

Vnitro ve zprávě uvádí, že nebyly registrovány organizované projevy anticiganismu. “Zpravidla se jednalo pouze o ad hoc události motivované předsudky vůči Romům,” napsalo ve zprávě vnitro s tím, že jako příklad uvedlo případ z listopadu 2022, kdy Okresní soud v Olomouci odsoudil pro trestné činy hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, výtržnictví a ublížení na zdraví k devítiměsíčnímu podmíněnému trestu muže, který v květnu rasisticky urážel skupinu Romů a jednoho z nich napadl.

Ministerstvo také zmiňuje kauzu, kdy Městský soud v Praze potvrdil podmíněný trest udělený bývalému poslanci hnutí Svoboda a přímá demokracie Miloslavu Roznerovi za výrok o „neexistujícím pseudokoncentráku“ v Letech u Písku. “Obvodní soud pro Prahu 4 mu uložil pro trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia půlroční podmíněný trest s roční zkušební dobou,” uvádí vnitro.

On-line radikalizace a úpadek Dělnické strany sociální spravedlnosti

Online radikalizace se podle ministerstva týká různých věkových a společenských skupin i rozličných ideologických směrů. U pravicového extremismu představují největší hrozbu právě izolované online komunity, zmiňuje zpráva. “Jsou nepočetné a jejich členové se zpravidla veřejně neprojevují. Jejich riziko spočívá v tom, že z nich mohou vzejít osamělí útočníci,” vysvětlil úřad.

Členové těchto komunit bývají dobře jazykově vybaveni, což jim umožňuje navazovat kontakty se zahraničními kolegy. “V komunikaci s nimi se utvrzují ve svém přesvědčení, získávají odvahu a nacházejí inspiraci,” konstatovalo ministerstvo.

Mezistupeň mezi radikálními online komunitami a tradičními pravicovými extremisty tvoří podle vnitra antisemitská a homofobní Dělnická mládež, která se projevuje vyhroceně nenávistnou rétorikou a výhrůžnými vzkazy.

Zpráva dále uvádí, že představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti ani Národní demokracie v uplynulém pololetí neuspořádali žádnou významnější akci. “Jejich vliv dlouhodobě upadá. Jejich elektorát přebírají jiné ‘vlastenecké subjekty’. Nedokáží přicházet s vlastními nosnými tématy a postrádají charismatické lídry,” zhodnotilo ministerstvo.

Svoboda a přímá demokracie nemá v „pronárodním prostředí“ konkurenci

Komunální volby opět prokázaly, že hnutí Svoboda a přímá demokracie nemá v českém „pronárodním prostředí“ konkurenci. “Představitelé hnutí si jsou vědomi svého výlučného postavení a pečlivě si ho hlídají. Konkurenční „vlastenečtí“ aktivisté se v některých případech pokoušejí vytvořit vůči hnutí Tomia Okamury alternativu. Zpravidla ale nejsou politicky úspěšní a postupně končí v zapomnění,” uvádí autoři zprávy.

“Ve sledovaném období představitelé hnutí Svoboda a přímá demokracie upozadili xenofobní
témata. Prioritně se věnovali kritice vlády, její domácí i zahraniční politiky,” dodává vnitro s tím, že silným tématem hnutí se stala válka na Ukrajině a cituje rozhovor s předsedou hnutí Tomiem Okamurou, který v něm tvrdí, že neví, kdo rozpoutal válku na Ukrajině.

Extrémní levice a ortodoxní komunisté

Co se týče extrémní levice, anarchisté se podle vnitra nadále věnovali zejména dění na Ukrajině. “Většina českých anarchistů se přiklání k myšlence, že prioritou je poražení kremelského režimu. Teprve poté se lze zaměřit na organizování společnosti dle anarchistických myšlenek,” zmínila zpráva.

Význam ortodoxních komunistů podle vnitra v loňském druhém pololetí nadále upadal. “Stará generace přestává být veřejně aktivní, mladí aktivisté nepřicházejí v relevantních počtech. Komunistické skupiny také ovlivnilo skončení působení Komunistické strany Čech a Moravy v Parlamentu,” připomněl úřad. “Jistý ohlas” tak podle něj získávají pouze jednotlivci, jmenovitě například bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Ten neúspěšně usiloval o získání podpisů občanů, které by mu umožnily kandidovat na prezidenta, a v současné době stojí před soudem kvůli obžalobě za zpochybňování katyňského masakru.

Nespokojení lidé mohou ohrozit demokratické základy ČR

Vnitro dále ve zprávě uvádí, že velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.

“V České republice se etablovala jako relevantní politická síla skupina nespokojených občanů, kteří nedůvěřují vládě, demokratickému systému a nesouhlasí se zahraničním směřováním státu,” konstatovalo vnitro. Alternativu těmto lidem podle ministerstva nabízejí právě rozličné konspirační teorie, které v sobě často zahrnují xenofobní a vyhroceně nacionalistické názory. “Potenciál pro ohrožení demokratických základů v České republice existuje a může se zvyšovat,” zdůraznilo ministerstvo.

Úřad zmínil jako příklad skupinu kolem Ladislava Vrabela, na jehož demonstraci dorazilo počátkem loňského září zhruba 70.000 lidí. “Od září pak počáteční vliv tohoto aktivisty upadal, mimo jiné i kvůli sporům s kolegy a spolupracovníky,” uvedla zpráva.

Vnitro také poukázalo na to, že v online prostoru, zejména na sociálních sítích, působí několik zkušených konspirátorů s vysokou sledovaností. “Někteří dezinformátoři od svých příznivců vybírají finanční příspěvky. Vzniká tak mezi nimi tvrdé konkurenční prostředí,” popsalo.

Úřad zrekapituloval, že vznikají rozličné skupiny, které operují “vlastenectvím“ a nutností zásadně změnit fungování státu. “Dostávají se do stále větší izolace od zbytku společnosti,” varovalo vnitro. “Po skončení koronavirové epidemie se zájem řady dezinformátorů přesunul mimo jiné k válce na Ukrajině. Zpravidla začali opakovat tvrzení kremelské propagandy. Válečný konflikt tak jejich příznivce ještě více vzdálil od opačného názorového proudu,” doplnilo s tím, že ve společnosti roste i míra agresivity.

Zpráva hovoří také o dezinformačních médiích, která podle ní sledovala zejména prokremelskou linii. “Tvorbu alternativních médií lze přirovnat k produkci obří PR agentury, která má za cíl propagovat vše spojené s oficiální ruskou politikou (či příznivé pro tuto politiku) a kritizovat vše prozápadní a prodemokratické,“ napsal úřad.

“Tato média už nalezla svůj okruh příznivců, kteří jim bezmezně věří a odmítají sdělení seriózních médií. Tito příznivci pak mediální obsahy šíří prostřednictvím emailů a sociálních sítí. Nemají problém přijímat i naprosto protichůdné či rozporuplné informace,” poznamenalo vnitro.

V souvislosti s válkou na Ukrajině zaznamenalo ministerstvo projevy namířené proti Ukrajincům, ale také proti Rusům. Za mediálně nejznámější kauzu v tomto ohledu označilo odsouzení dezinformátorů Patrika Tušla a Tomáše Čermáka za nenávistná videa proti Ukrajincům.

Policie loni řešila 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně o 41 více

Podle zprávy policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci.

Násilí proti skupině obyvatel zaznamenali policisté ve 46 případech. Celkem 28krát řešili podněcování k rasové a národnostní nenávisti. Do kategorie nenávistně motivovaných činů patří i 22 případů sprejerství. Zastoupeno je i hanobení národa a rasy, které policie evidovala 17krát. V deseti případech pak řešila nebezpečné vyhrožování a v devíti úmyslné ublížení na zdraví.

Za nenávistně motivované skutky začala policie loni stíhat celkem 73 lidí, předloni jich bylo 99. Objekty napadení byli ve 25 případech Židé, ve 20 Romové a ve 13 LGBT+ komunita.

Nejvíce nenávistně motivovaných skutků – 79 – registrovala policie v Praze. Následoval Liberecký kraj s 15 a Jihomoravský s deseti skutky. Naopak nejméně skutků – po dvou – se stalo v Královéhradeckém a Jihočeském kraji a na Vysočině. Nejvíce stíhaných lidí – 22 – bylo rovněž v hlavním městě, 15 jich policisté obvinili v Olomouckém a 14 v Libereckém kraji.

DOKUMENT