Vláda schválila zprávu o extremismu za loňský rok. Xenofobům opět dominuje Okamurova SPD
Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce dnes schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Zpráva uvádí, že nejvýznamnějším uskupením s dominujícími “xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky” zůstalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na twitteru odmítl Okamurovy výtky, že resort zprávu využívá k politickému boji, dělá to podle něj naopak šéf SPD.
Hnutí SPD podle zprávy nepřipustilo, aby mu jiné podobné subjekty výrazněji odebraly sympatizanty. Při říjnových krajských volbách pak SPD zastínilo všechny ostatní tzv. pronárodní subjekty. “Ve světle trvalých úspěchů hnutí SPD a pokračujících neúspěchů jiných subjektů začíná řada příznivců tohoto spektra, kteří dříve zaujímali vůči Tomiu Okamurovi rezervovaný až kritický postoj, měnit názor,” uvádí zpráva.
Okamura minulý týden ČTK sdělil, že Hamáček “opakovaně zneužívá ministerstvo vnitra k politickému boji”. “Zoufale špiní své politické konkurenty, aby zachránil potápějící se ČSSD, která ztratila důvěru občanů,” uvedl Okamura. Hamáček to dnes odmítl. “Zprávu o extremismu odborníci z ministerstva vnitra nepíšou na politickou objednávku, ale na základě faktů. Aktivity Tomia Okamury zmiňovala dřív, než jsem byl ministr. Jestli ji někdo využívá k politickému boji, tak je to právě on,” uvedl Hamáček na twitteru.
Extremistická scéna a skupiny, jejichž ústředním tématem je šíření xenofobních myšlenek, byly podle zprávy v loňském roce ovlivněny pandemií nemoci covid-19. Příznivci těchto subjektů podle ministerstva často kritizovali vládní opatření proti šíření koronaviru a přejímali dezinformace a konspirační teorie.
Neextremistické skupiny s dominujícím xenofobním prvkem podle vnitra šířily nenávistné myšlenky namířené zejména proti migrantům a muslimům, hlavně v první polovině loňského roku je označovaly jako přenašeče nemoci covid-19. Nenávistné útoky mířily i na politické protivníky, občanské aktivisty a novináře, ale také na Romy či zahraniční dělníky.
Příznivci xenofobních subjektů často opakují myšlenky produkované prokremelskou propagandou, uvádí dále zpráva. Dokážou se také na základě zpráv prokremelských webů rychle zmobilizovat. “V praxi se to např. projevilo vysoce emotivní reakcí této scény na odstranění pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích a v souvislosti se záměrem postavit pomník vlasovcům v pražských Řeporyjích,” konstatovala zpráva.
Šíření nemoci covid-19 loni podle zprávy přibrzdilo veřejné aktivity neonacistů, kteří se v roce 2019 začali opět mobilizovat. Nejvýrazněji se projevili při říjnové demonstraci na pražském Staroměstském náměstí, kde se střetli s policií. Dělnická strana sociální spravedlnosti, Dělnická mládež ani Národní demokracie podle vnitra nedokázaly zaujmout veřejnost.
