Vláda schválila novou metodiku přístupu k sociálnímu vyloučení

Vláda v pondělí 29. března schválila novou metodiku přístupu k sociálnímu vyloučení pro čerpání evropských dotací v programovém období 2021 až 2027. Hlavními cíli jsou snížení počtu obyvatel, kteří se pohybují na hraně sociálního vyloučení, zvýšení počtu začleněných lidí nebo snížení počtu obcí, které se potýkají se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených obyvatel. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Ministerstvo chce dále zvýšit počty obcí, které preventivně působí při snižování rizik prohlubování sociálního vyloučení svých obyvatel nebo koordinace prostředků pro řešení problematiky sociálního vyloučení v daném území. Hlavními aktéry na centrální úrovni budou ministerstvo práce a sociálních věcí s Operačním programem Zaměstnanost +, ministerstvo školství s programem Jan Amos Komenský na zlepšení vzdělávání a ministerstvo pro místní rozvoj s Integrovaným regionálním operačním programem. Příjemci budou zejména obce.

Pro přiznání dotace MMR stanovilo několik kritérií. Nejvyšší váhu (50 procent) bude mít míra indexu sociálního vyloučení. Hodnocení indexu sociálního vyloučení se pohybuje ve vymezených kategoriích od nuly do 100 bodů. Dvacetiprocentní váhu bude mít popis sociálně vyloučených lokalit a rozsah vyloučení. “Hodnocen je výskyt, vývoj a rozsah sociálně vyloučených lokalit, popis sociální situace a potřeb sociálně vyloučených obyvatel a rizik budoucího vývoje na základě předloženého popisu situace,” uvedlo MMR. Dalším kritériem jsou například dosavadní aktivity žadatele při začleňování sociálně vyloučených lidí. Podle zprávy o stavu romské menšiny z roku 2018, která vycházela z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců, v Česku existovalo přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. V roce 2015 bylo v ČR podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115.000 obyvateli a v roce 2006 kolem 300 ghett s 80.000 obyvateli.

V Česku jsou po zrušení okresů dvě stovky takzvaných obcí s rozšířenou působností. Svou chudinskou lokalitu mělo podle zprávy každé z těchto měst v Ústeckém a Karlovarském kraji, 85 procent měst v Olomouckém kraji, čtyři pětiny v Královéhradeckém a Libereckém. Dvě třetiny v Moravskoslezském a Plzeňském, víc než polovina v Jihočeském kraji a na Vysočině, téměř polovina v Pardubickém, Středočeském a Zlínském kraji. Nejlepší byla situace v Jihomoravském kraji, kde měla vyloučené místo třetina měst. Situaci v Praze a jejích částech zpráva neupřesňovala.

Na pomoc obcím zvládnout problémy s ghetty či chudobou funguje v Česku od roku 2008 Agentura pro sociální začleňování, která dříve spadala pod Úřad vlády, od roku 2020 působí při MMR. Podle agentury je v českém prostředí sociální vyloučení spojování s bydlením, vzděláváním, zaměstnaností a zadlužeností. Důležitou roli hraje také takzvaná prostorová segregace, kdy mají lidé ve svém bydlišti zhoršený přístup k veřejným službám nebo také k možnostem pracovního uplatnění.