Vláda prý potichu připravuje mobilizaci. Některé Romy vystrašilo manipulativní video Jany Bobošíkové

Neúspěšná kandidátka na celou řadu politických i nepolitických funkcí Jana Bobošíková ve svém pořadu „Aby bylo jasno“ tvrdí, že vláda potichu a velmi rychle chystá mobilizaci. Bobošíková ve videu straší lidi, když vyjmenovává koho všeho by se mobilizace týkala a jaké tresty za neuposlechnutí nastoupit do armády hrozí. Jde o hrubou manipulaci s fakty. O co tedy opravdu jde?

Vláda nic potichu nepřipravuje, vše je dostupné na internetu, nejde o mobilizaci

Hned první tvrzení Bobošíkové, že vláda vše chystá potichu není pravdivé. Bobošíková totiž mluví o jednání vlády ze začátku roku, konkrétně ze 4. ledna. Právě na tomto jednání měla být podle Bobošíkové “potichu” schválen zákon a mobilizaci. Vláda přitom o svém jednání informovala v několika tiskových zprávách, takže se o žádné “utajení” nepokoušela.

“Umožnit státu včas a efektivně se připravovat na obranu i mimo stav ohrožení státu a válečný stav má změnový zákon, kterým chce vláda Petra Fialy upravit zákony týkající se obrany České republiky. Jeho návrh schválil kabinet na prvním novoročním jednání 4. ledna 2023,” uvádí se například v tiskové zprávě zveřejněné na vládním serveru, kde je pak odkaz na další tiskovou zprávu zveřejněnou na stránkách ministerstva obrany, která podrobně vyjmenovává všechny připravované změny.

“Vláda na svém středečním zasedání schválila balík změn legislativy v oblasti obrany, který umožní efektivnější přípravu občanů k zapojení do obrany státu, zatraktivní službu v Ozbrojených silách ČR, zvýší flexibilitu v přípravách na obranu státu a celkově zpřesní a doplní stávající legislativu,” uvádí se v úvodu této tiskové zprávy.

Nejde o mobilizaci, jde jen o další možnost dobrovolného zapojení do armády

Takže vláda skutečně navrhla některé změny branného zákona, ale rozhodně nejde nějaké vyhlášení mobilizace, jak se mezi některými Romy šíří. Změny se například týkají dobrovolného náboru nových lidí nebo vzniku nového institutu tzv. dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu. „Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit,” vysvětlila na začátku ledna ministryně obrany Jana Černochová.

Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace. O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny.

„Ze čtyř možností, jak se zapojit do obranyschopnosti státu, bude dobrovolné předurčení tou nejméně zatěžující. Chceme vyjít vstříc těm, kteří chtějí pro svou zemi něco udělat, ale třeba z pracovních nebo osobních důvodů nemohou vstoupit do aktivní zálohy či se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení,” doplnila ministryně.

Další změny se pak týkají například odměňování vojáků aktivní zálohy nebo možnosti pro Ministerstvo obrany využít data a údaje v informačních systémech veřejné správy k obrannému plánování a přípravě na krizové situaci i mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

“Dnes je situace taková, že údaje využitelné pro přípravu na krizové stavy mohou být shromažďovány až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což je pozdě. Tato data potřebuje Ministerstvo obrany pro plánovací a přípravné práce mnohem dřív, než se něco děje,” vysvětlilo na začátku ledna Ministerstvo obrany v tiskové zprávě.

Celý zákon, kde jsou vidět i chystané změny a důvodová zpráva, je pak zveřejněn na serveru Zákony pro lidi.

Nejde o první dezinformaci o mobilizaci. Měl jí vyhlásit i Petr Pavel

Dezinformace o mobilizaci se šířila mezi některými Romy už před volbou prezidenta. Podle tehdejších lživých příspěvků měl takovou mobilizaci ihned po svém vítězství vyhlásit prezident Petr Pavel.

“Jakmile vyhraje Pavel, bude válka. Já nechci, aby moje děti a vnoučata šly válčit,” píše se v jednom z příspěvků na sociální síti Facebook. “Vyhraje ten Pavel a bude mobilizace. Nechceme, aby jsme šli do války,” zaznívá v jednom živém vysílání tzv. romského lajfkaře na Faceboku.

Už tehdy zpravodajský server Romea.cz tuto dezinformaci vyvracel.  Vyhlásit mobilizace lze totiž pouze v případě tzv. válečného stavu. Jenže ani ten nevyhlašuje prezident, ale stejně jako stav ohrožení nebo nouzový stav, Parlament České republiky. Pro válečný stav musí hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů.

Kdo je Jana Bobošíková?

Jana Bobošíková je bývalá europoslankyně a novinářka. Jako novinářka a moderátorka pracovala v České televizi od roku 1989 do roku 1998. Proslavila na sklonku roku 2000, když se během krize v České televizi nakrátko dostala do čela jejího zpravodajství.

Poté se dala na politickou dráhu, když se v roce 2000 stala poradkyní předsedy Poslanecké sněmovny, kterým byl tehdy Václav Klaus. V roce 2004 byla spolu s Vladimírem Železným zvolena do Evropského parlamentu za hnutí NEZÁVISLÍ. V červnu 2009 se neúspěšně pokoušela o znovuzvolení do Evropského parlamentu jako volební lídryně koalice strany Politika 21 se Stranou zdravého rozumu pod názvem Suverenita.

V roce 2008 byla KSČM nominována jako kandidátka na post prezidenta České republiky pro druhou volbu. Nakonec z volby odstoupila. Na prezidentku neúspěšně kandidovala ještě v roce 2013. Dále se neúspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny v roce 2010, 2013 a 2021, do Senátu v roce 2010 a ve stejném roce se snažila bez úspěchu být primátorkou Prahy.

V roce 2012 její strana Suverenita kandidovala ve volbách do krajských zastupitelstev. V tehdejší době byla situace proti Romům velmi vyostřená (demonstrace na Šluknovsku, vymyšlená lež o napadení mladíky v Břeclavi) a Bobošíková se svými spolustraníky ostře útočila na Romy. V kampani v Ústeckém kraji měla heslo: Nepřizpůsobiví nám nebudou diktovat.

Už v roce 2011 se snažila získat do své strany ke spolupráci tehdejšího senátora a nynějšího starostu Vsetína Jiřího Čunka. Ten se “proslavil” deportací romských rodin do kontejnerových bytů a do zpustošených domů daleko od Vsetína.

Bobošíková tehdy označovala “potíže s nepřizpůsobivými za významný problém”. Obvinila přitom EU, že může za příliv slovenských Romů do ČR, proti kterému bojovala.

“Pozitivní diskriminaci považuji za jeden z hybatelů toho negativního procesu, který v poslední době přerůstá přes hlavu lidem na Šluknovsku. Stát také rezignoval na vymáhání povinností po těchto lidech. Pokud stát nebude uznávat stejná práva a stejné povinnosti pro všechny a nebude povinnosti vymáhat, tak nepomohou žádné rady pro lidská práva, žádné miliardy do těchto oblastí,“ útočila na serveru Parlamentní listy proti Romům tehdy Bobošíková.

V roce 2015 byla Bobošíková zvolena předsedkyní lidické pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu. To však vedlo k odchodu posledních tří žijících lidických žen ze svazu. „Na sklonku svých životů si nepřejeme, aby lidický odkaz byl předmětem její politické kariéry,” uvedly tehdy v dopise ženy a připomněly i její xenofobní výroky.