Vláda se na svém pondělním zasedání bude zabývat možným vybudováním pietních míst a památníku násilného vysídlení chorvatské menšiny z jihomoravských obcí Dobré Pole, Jevišovka a Nový Přerov po únoru 1948. Násilné vysídlení má připomínat památník, na jehož vybudování ministr pro menšiny a lidská práva v demisi Michael Kocáb (za SZ) navrhuje přispět ze státního rozpočtu obcím Dobré Pole a Nový Přerov finanční částkou 315.000 korun. Vláda tuto podporu vnímá jako příspěvek do diskuse o neblahých letech totality, sdělila ČTK tisková mluvčí ministra pro lidská práva a menšiny Lejla
Abbasová.
Chorvatská komunita zde žila od poloviny 16. století. Úkol připomenout výročí násilného vysídlení chorvatské menšiny ze tří jihomoravských obcí po únoru 1948 vyplynul ze Zprávy o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2007, na jejímž základě Kocáb návrh vládě předkládá.
Dokument, který pietní místa upravuje, by měla podle Kocába schválit ještě vláda v demisi vedená Mirkem Topolánkem. Text zmiňuje i dvě místa bývalých romských sběrných táborů, Lety u Písku i Hodonín u Kunštátu. Podle Kocába tam stát zřídí mezinárodní vzdělávací a informační centrum o romském holokaustu.
Kocáb minulý týden uvedl, že stát nevykoupí vepřín v Letech u Písku, který stojí na místě bývalého sběrného tábora pro Romy z druhé světové války. Výkup vepřína by byl podle něj "politicky naprosto neprůchodný". Přesto možná v Letech vznikne pietní místo, a to pod správou památníku v Lidicích.
Táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo skoro 1400 lidí, několik stovek jich tam zemřelo. V Letech bylo v době nacistické okupace soustředěno přes 1300 Romů, z nichž zde 327 zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
