Vláda podá nový návrh na zrušení neonacistické Dělnické strany (DS), první
odmítl Nejvyšší správní soud (NSS) letos na jaře s tím, že byl špatně připraven
a neobsahoval potřebné důkazy. O rozhodnutí kabinetu novináře informoval premiér
Jan Fischer. Uvedl, že materiál byl připraven na nejlepší možné úrovni. Existuje
podle něj ale stále riziko, že ani napodruhé "to nevyjde". Zastupovat bude vládu
u soudu advokát Tomáš Sokol. DS považuje rozhodnutí vlády za důkaz stoupající
popularity strany mezi občany. Termín, kdy by NSS mohl rozhodnout, nelze
předjímat.
DOKUMENT
Návrh na rozpuštění DS (814,5 KB / formát PPT)
Svůj návrh vláda nezveřejní dřív, než se s ním bude moct seznámit Dělnická
strana a soud. Jsou k němu připojeny audio a videonahrávky. Materiál má 66 stran
a 88 příloh. "Jedná se o stovky stran, dvě DVD," uvedl ministr vnitra Martin
Pecina. Na tiskové konferenci předvedl fotografie spojující stranu s pravicovým
extremismem.
Na návrhu od jara pracoval s externisty zabývajícími se extremismem a pracovníky
akademické sféry. Ministerstvo spolupracovalo také se zkušenými advokáty,
oslovilo známého advokáta Sokola, který bude úřad zastupovat spolu s pracovníkem
ministerstva, uvedl.
"Věřím, že budeme úspěšní. Jsem bytostný optimista. Proti praktikám, které se
vyskytují v extremistickém hnutí, musíme postupovat stále. Toto je jeden krok,
který vláda udělala," konstatoval Pecina.
Za úkol si autoři návrhu dali podle Peciny prokázat přičitatelnost protiprávní
činnosti celé politické straně, nikoli jen jednotlivým členům. Obava premiéra,
že návrh znovu neuspěje, podle Peciny vyplývá z toho, že Dělnická strana nemá
zastoupení v nejvyšší politice a soud by mohl být benevolentnější. Pecina ale
argumentuje tím, že bezprostřednost hrozby a proporcionalita sankce je splněna
už tím, že členové DS jsou členy několika zastupitelstev.
Pecina uvedl, že na materiálu spolupracoval také s policií. Návrh podle něj
zapadá do dosavadní práce vlády. Kabinet například na jaře schválil strategii
boje proti extremismu.
DS ve stanovisku zaslaném ČTK uvedla, že je přesvědčena, že u soudu znovu
vyhraje. "Naše názory a myšlenky jsou totiž silnější než účelové lži a pomluvy,"
píše se ve stanovisku. Zatím však není jasné, kdy by se NSS mohl návrhem zabývat
a kdy by mohl rozhodnout. Záležet bude na podobě vládního návrhu. Mezi odesláním
prvního návrhu a jarním rozhodnutím soudu uplynulo čtvrt roku. Soudce Vojtěch
Šimíček před prvním rozhodováním o DS uvedl, že se soud snaží projednat podobně
závažné kauzy přednostně a rozhodnout co nejrychleji.
Z prvního verdiktu soudu o DS vyplynulo, že výsledek do značné míry závisí na
kvalitě návrhu a předložených důkazů. "Soud nehraje a nemůže hrát roli
inkvizičního tribunálu, který by sám hledal informace o politické straně,
zkoumal její činnost ze všech možných ohledů, nad rámec návrhu zkoumal program,
názory strany a symboliku, kterou užívá," uvedl tehdy Šimíček.
Údajné propojení Dělnické strany s neonacisty měli podle informací Lidových
novin u Nejvyššího správního soudu původně prokazovat pouze právníci
ministerstva vnitra. Zdroj z ministerstva vnitra novinám řekl, že rozhodnutí pro
Sokola "nevypadá přinejmenším dobře". "Tento advokát v minulosti například před
soudem hájil vydavatele Hitlerova Mein Kampf," řekl Lidovým novinám nejmenovaný
pracovník úřadu. Sokolovi podle listu stát za zastupování zaplatí deset milionů
korun.
Pecina v polovině srpna uvedl, že by druhému návrhu mohl pomoci případ dubnového
žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku. O spojení Dělnické
strany s neonacisty ve výroční zprávě za loňský rok hovoří i Bezpečnostní
informační služba (BIS).
Předseda DS Tomáš Vandas Lidovým novinám řekl, že se s neonacisty nestýká a
angažmá Sokola v případu ho nezajímá. "Nám je vcelku jedno, kdo proti nám bude
stát. My jsme přesvědčeni, že u soudu opět zvítězíme," uvedl Vandas.
Dělnická strana byla registrována 22. ledna 2003 a založili jí bývalí členové
republikánských stran spojených s osobou Miroslava Sládka. Předsedou DS je Tomáš
Vandas, bývalý tajemník Republikánů Miroslava Sládka. Podle některých médií má
strana nyní přibližně 300 členů.
Akcí DS se už delší dobu účastní přívrženci dvou nejvýznamnějších
neonacistických uskupení v Česku – Národního odporu a Autonomních nacionalistů.
Odborníci upozorňují i na to, že neonacisté se objevují na volebních
kandidátkách strany. Podle zprávy pražské policie za rok 2008 DS personálně
ovládli neonacisté. O spojení DS s neonacisty ve výroční zprávě za loňský rok
hovoří i Bezpečnostní informační služba (BIS). Vedení DS přímé napojení na
neonacisty odmítá.
DS dříve proslula nacionalistickou rétorikou, v poslední době změnila
strategii a snaží se působit na široké vrstvy obyvatelstva. DS na sebe výrazně
upozornila loni 17. listopadu. Po shromáždění na litvínovském náměstí Míru,
které uspořádala strana, následoval pokus o pogrom organizovaný Autonomními
nacionalisty do místního sídliště Janov, obývanému hlavně Romy. Akce přerostla
ve zřejmě nejtvrdší střet policie s radikály od roku 2000, který si vyžádal 16
raněných. Další kontroverzní akce se konaly v Krupce, Chomutově či Bílině na
Teplicku.
Loni v únoru strana založila tzv. ochranné sbory údajně s cílem chránit
funkcionáře DS či monitorovat místní problémy v regionech. Na jaře si
mládežnická odnož strany Dělnická mládež nechala na ministerstvu kultury
zaregistrovat noviny s názvem Národní odpor.
V komunálních volbách v roce 2006 získala DS tři mandáty. V loňských
krajských volbách kandidovala v koalici s Demokratickou stranou sociální
spravedlnosti, mandáty nezískala, stranu volilo téměř 29.000 lidí. DS neuspěla
ani v předchozích krajských volbách. V letošních eurovolbách DS na mandáty sice
nedosáhla, ale zisk 1,07 procenta hlasů jí zaručil příspěvek ze státního
rozpočtu na úhradu volebních nákladů.
DS se chystala kandidovat i v letošních původně zamýšlených říjnových
předčasných parlamentních volbách, kandidátky postavila ve všech krajích. Před
třemi lety kandidovala v rámci hnutí Právo a Spravedlnost (hnutí získalo 0,23
procenta hlasů).
Loni v listopadu vláda Mirka Topolánka (ODS) požádala Nejvyšší správní soud (NSS)
o rozpuštění DS, a to na návrh ministerstva vnitra. Vláda ministerstvu vyhověla
s tím, že DS porušuje zákony a je blízká ultranacionalistickým uskupením,
zejména neonacistickému Národnímu odporu. Tehdejší ministr vnitra Ivan Langer
(ODS) již dříve stranu označil za extremistickou. NSS však v březnu vládní návrh
zamítl, podle soudu se nepodařilo prokázat spojení strany s Národním odporem ani
to, že by se strana snažila násilně změnit politický systém. Opozice i nevládní
aktivisté označili návrh připravený ministerstvem za velmi nekvalitní.
