Vláda oživila pozici zmocněnce pro lidská práva. Nově byla zmocněnkyní jmenována Martina Štěpánková
Ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál včera v rozhovoru pro ČT 24 uvedl, že vláda včera schválila na pozici zmocněnkyně pro lidská práva Martinu Štěpánkovou. Ta v době před zrušením postu ministra pro lidská práva a začleněním agendy lidských práv pod ministerstvo spravedlnosti na konci roku 2017 zastávala pozici jeho náměstkyně. Po této transformaci se stala náměstkyní pro řízení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády.
Usnesení, kterým vláda Andreje Babiše v prosince 2017 pověřila ministra spravedlnosti koordinací úkolů v oblasti lidských práv, rovných příležitostí a boje s korupcí, kritizovala řada odborníků. Na základě tohoto usnesení neměl být totiž po téměř 20 letech obsazen post ministra pro lidská práva, ani post zmocněnce pro lidská práva.
V souvislosti s překvapivým rozhodnutím vlády server Romea.cz položil nově jmenované zmocněnkyni několik otázek.
Co od této znovuobnovené funkce očekáváte?
Z hlediska věcné agendy žádné zásadnější změny neočekávám, navíc stejně jako dosud budu v pozici náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR. A jako náměstkyně zodpovědná za tuto agendu jsem byla jmenována zmocněnkyní pro lidská práva. Změnu vnímám spíše v tom, že jako zmocněnkyně pro lidská práva budu téma lidských práv komunikovat a obhajovat více navenek, nejen vůči úřadům, ale zejména směrem k odborné i širší veřejnosti. To byla dosud spíše role ministra, v jehož gesci byla lidská práva.
Jaké budou první záležitosti, kterým se ve spojení s touto pozicí budete věnovat? Co vnímáte v současné době v oblasti lidských práv jako priority?
Budeme dál pokračovat v tématech, kterým jsme se věnovali až doposud, lidská práva jsou velmi široké téma a tudíž i naše agenda má široký záběr. Ale abych byla konkrétní, velkým úkolem je pro nás například příprava koncepce občanského vzdělávání, příprava zákona o sociálním bydlení, do níž jsme zapojeni. V oblasti práv osob se zdravotním postižením se teď aktivně věnujeme například zlepšení podmínek života pro osoby s poruchou autistického spektra. Dalším tématem je snižování platových nerovností mezi muži a ženami, slaďování pracovního a rodinného života či domácí násilí.
Velkou částí naší agendy je sociální začleňování, je třeba si přiznat, že problém sociálního vyloučení se nevyřeší přes noc, ale jen dlouhou a trpělivou prací, a že k tomu, aby mohly obce společně s místními aktéry úspěšně řešit sociální vyloučení, jsou nezbytné systémové kroky, jako je umožnění oddlužení, existence systému sociálního bydlení, eliminace obchodu s chudobou. Důležitým tématem je pro nás aktuálně podpora romských dětí, zejména ze sociálně vyloučených lokalit, ve vzdělávacím procesu. Statistiky nám bohužel ukazují, že vzdělávání v Česku nepomáhá k tomu, aby děti překonaly socioekonomické postavení svých rodičů. Narodí-li se rodičům žijícím v sociálně vyloučené lokalitě, mají jen velmi malou šanci, že se jim podaří sociální vyloučení a život v chudobě překonat. Jako velkou výzvu, kterou nemohu nezmínit, vidím boj proti předsudkům a nesnášenlivosti, která je v České republice zaměřena zejména proti Romům.
Před časem se v podstatě nepočítalo, že by tato funkce měla dále existovat. Vnímáte tedy snahu vlády o jakousi rehabilitaci této pozice, potažmo tématu lidských práv obecně?
Vzhledem k tomu, že agendou nebyl pověřený žádný ministr, je určitě dobré, že byla obnovena funkce zmocněnce pro lidská práva, a bude zde osoba, která bude téma lidských práv reprezentovat a hájit. Důležitější než rehabilitace pozice, je ale podle mě rehabilitace tématu lidských práv obecně. V Česku řada lidí vnímá obhajobu lidských práv jako zbytečnou. Ale je třeba si uvědomit, že lidská práva se týkají úplně každého z nás. Nikdy nebudeme moci říci, že už máme hotovo, a že již není nutné se ochranou lidských práv zabývat. Aktivní ochrana lidských práv je totiž trvalou součástí demokratických společností.
