Vláda neschválila návrh zákona, který zakazoval umisťovat malé děti do ústavů

Zákon se zákazem posílat malé děti do ústavů a se sjednocením péče o ohrožené
děti pod jeden resort se v Česku teď chystat nezačne. Záměr ministerstva práce
neschválila vláda. Informovala o tom na svém webu. Výhrady k navrhovanému plánu
měla některá ministerstva i většina krajů.

Česko za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce,
školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další
organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je
možné do ústavu dávat děti do tří let. Například sousední Slovensko to zakázalo
už před lety.

V Česku se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila
tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů
posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016.

Zákaz dávat děti do ústavů a sjednocení péče doporučovala vládě její rada pro
lidská práva. Plán kabinet od loňského prosince projednával třikrát. Se záměry
nakonec souhlasil. Uložil ministerstvu práce, aby navrhlo možné změny
legislativy. Včera navrženou cestu ale neschválil.

Podle resortu práce měla nová právní úprava platit od roku 2021, změnit či
zrušit se mělo 15 zákonů a vyhlášek. Od roku 2022 se neměly do dětských domovů
posílat děti do jednoho roku, od roku 2023 děti do tří let a od roku 2025 pak
děti do sedmi let. Pokud by nemohly zůstat ve vlastní rodině, měli se o ně
postarat pěstouni či náhradní rodiče. Vzniknout měla skupina profesionálních
pěstounů pro postižené, starší děti či víc sourozenců.

Péči mělo nově mít na starosti jen ministerstvo práce, část agendy mělo
převzít od resortů školství a zdravotnictví. Dětské domovy pro děti od sedmi do
18 let měly patřit mezi sociální služby. Chlapci a děvčata v tísni by v nich
mohli zůstat nejvýš tři roky, doba by se ale případně dala prodloužit. Rodiče by
v určitých případech za stravu a péči platili, maximální cenu by stanovila
vyhláška. Děti by chodily do spádové školy. Odměny pěstounů se měly v zákoně
upravit jako určitý násobek průměrné mzdy, s jejím růstem by se tak pravidelně
valorizovaly.

S převedením péče pod jeden resort a se zařazením dětských domovů mezi
sociální služby by se změnilo financování. Peníze mělo získat ministerstvo
práce, kraje by na domovy dostávaly dotace. Po útlumu ústavů by se prostředky
daly také víc využít na podporu rodin, služby a na prevenci.

Navrhované změny mají řadu odpůrců. Patří k nim i někteří poslanci sociálního
výboru. Podle nich dítě potřebuje hlavně odbornou péči, kterou zajistí kvalitní
ústav. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že v Česku se
bere víc ohled na zájmy zaměstnanců ústavních zařízení než na zájem dětí.
Kojenecké ústavy dokázal zrušil zatím jen Zlínský kraj, a to loni od září. Pro
děti do tří let zajišťuje pěstouny.