Vláda nejednala o prodloužení lhůty pro odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Vyzývají k tomu neziskové organizace i vládní výbor proti mučení

Oběti, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou žádat stát o odškodnění 300 000 korun. Žádosti přijímá stát od roku 2022 a lhůta končí na konci tohoto roku.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: Žádostí je více, než se předpokládalo

Ministr Válek připomněl, že původní odhad počtu žádostí podle důvodové zprávy k zákonu činil 400, ale reálně jich bylo přijato už dva tisíce. „Z nich je téměř 1500 vyřešených a 688 bylo uznáno jako oprávněných,“ dodal ministr s tím, že doposud bylo vyplaceno zhruba 203 milionů korun.

ZÁZNAM TK PO JEDNÁNÍ VLÁDY, 6. 11. 2024

Některými neúspěšnými žádostmi se nyní zabývají soudy, které v již rozhodnutých případech většinou daly za pravdu žadatelkám. V září vládu vyzvaly Liga lidských práv, romské organizace a aktivistky za práva nezákonně sterilizovaných žen k prodloužení účinnosti zákona. Kritizují totiž postup Ministerstva zdravotnictví, průtahy při vyřizování žádostí a zamítání důvodných žádostí. Silná kritika zazněla také na veřejné diskuzi „Poslední šance“, pořádané organizací ROMEA.

Ombudsman upozorňuje na průtahy a nejednotnost rozhodování

Ombudsman Stanislav Křeček předložil vládě zprávu, ve které upozorňuje na „extrémní průtahy“, nedostatečné hodnocení důkazů a rozhodování Ministerstva zdravotnictví v rozporu se soudními stanovisky. Ombudsman kritizuje také špatnou komunikaci ministerstva, zejména se samotnými žadatelkami, a časté nedodržování zákonné lhůty 60 dnů na vyřízení žádosti. Průtahy podle něj v některých případech trvají i déle než rok. Vláda jeho zprávu vzala ve středu na vědomí.

Podle kritiky ministerstvo nenaplnilo cíl a účel zákona. Nebyly odškodněny všechny oběti a ty neměly rovné příležitosti.

Ministerstvo podle ombudsmana často zamítá žádosti žen, které nemají zdravotnickou dokumentaci, přestože to odporuje nejnovějším rozsudkům Nejvyššího správního soudu. Ministerstvo zdravotnictví od doby, kdy vláda přijala zprávu ombudsmana, komunikaci s ombudsmanem i žadateli zintenzivnilo, přesto však ombudsman postrádá konkrétní odpovědi na své dotazy k jednotlivým žádostem.

Ministerstvo zdravotnictví: Procesy byly změněny, aby vyřizování probíhalo rychleji

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že má na vyřízení žádostí 60 dnů, po přiznání nároku má následně 30 dnů na odeslání finanční částky. V dřívějších pokynech k žádostem uvádí, že mezi důkazy se obecně řadí například listiny, odborná vyjádření, znalecké posudky, svědecké výpovědi či podklady jiných úřadů, ale romské a lidskoprávní organizace opakovaně upozorňují na to, že ministerstvo uznává jen minimum důkazů kromě zdravotnické dokumentace, kterou v některých případech nemocnice už zlikvidovaly.

Ministr Válek na tiskové konferenci po jednání vlády tvrdil, že procesy byly nově nastaveny, aby vyřízení žádostí probíhalo co nejrychleji. „Navrhl jsem, že uspořádáme schůzku legislativců a právníků Ministerstva zdravotnictví a právníků ombudsmana, kde budeme hledat cesty, jak proces ještě více urychlit a zjednodušit,“ uvedl. Zároveň připustil, že pro ženy, které zákrok podstoupily před desítkami let, může být složité doložit potřebnou dokumentaci.

„Pokud takový doklad neexistuje, je pro ministerstvo obtížné rozhodnout, že má být vyplaceno odškodnění. Ti, kdo o tom rozhodnou, by mohli být v budoucnosti vystaveni riziku trestního stíhání,“ dodal Válek.

S tím souhlasí předsedkyně Poslanecké sněmovny a zároveň předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Jde o veřejné prostředky, a proto muselo být v řízení jasně prokázáno, že se jedná o oprávněný nárok,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Pekarová Adamová.

Ombudsman Stanislav Křeček potvrdil dohodu o jednání s Ministerstvem zdravotnictví: „Odcházíme z jednání vlády, na kterém jsme se dohodli, že se v nejbližší době Kancelář ombudsmana spojí s Ministerstvem zdravotnictví a budeme pokračovat v jednáních. Oceňuji, že pan ministr Válek iniciativně přistoupil k hledání řešení. Věřím, že se nám podaří najít zdárný způsob vyřizování žádostí o odškodnění za nezákonné sterilizace,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček bezprostředně po jednání na vládě.

Vláda podle ministra na jednání odsouhlasila další postup v oblasti odškodňování, ale prodloužení lhůty pro podávání žádostí zůstává mimo její záměry. „Pokud bychom měli podpořit návrh na prodloužení, musel by existovat jasný důvod, například pokud by se ukázalo, že některé ženy objektivně nemohly žádost podat,“ uzavřel Válek.

O prodloužení lhůty žádají neziskové organizace i vládní Výbor proti mučení

Prodloužení zákonné lhůty pro uplatnění nároku na poskytnutí jednorázové peněžní částky jako odškodnění protiprávní sterilizace nenavrhují pouze neziskové organizace nebo ombudsman Stanislav Křeček, ale i vládní Výbor proti mučení a nelidskému zacházení Rady vlády pro lidská práva.

Ten 4. října 2024 přijal usnesení, ve kterém vyzývá vládu, aby se lhůta prodloužila minimálně o jeden rok. Tento krok by měl dát všem dotčeným ženám možnost uplatnit svůj nárok za spravedlivějších podmínek a v souladu s novou právní interpretací.

„Relevance tohoto doporučení je dnes ještě vyšší vzhledem ke klíčovým rozsudkům NSS z tohoto roku. Přirozeným následkem judikaturního vývoje i těsně před koncem možnosti podávat žádosti podle zákona je, že rozhodovací praxe Ministerstva zdravotnictví není konzistentní a liší se podle toho, kdy byla žádost podána. Dřívější žádosti byly vyhodnocovány za výrazně méně příznivých podmínek pro žadatelky,“ uvádí se v odůvodnění usnesení.

Podle výboru musí mít všechny ženy možnost uplatnit svůj nárok za stejných podmínek, a to vyžaduje rozhodovací praxi, která je ustálená a soudy shledávaná jako souladná se zákonem. Jenže taková praxe podle výboru neexistuje. „Tento nedostatek potvrzuje i vysoká úspěšnost žadatelek před správními soudy včetně Nejvyššího správního soudu. Proto je zásadní prodloužit dobu na uplatnění nároku. Vhodné je tak učinit bezodkladně ve stavu legislativní nouze z důvodu porušení lidských práv a vyslat tak jasný signál, že Česká republika bere svůj závazek odškodnit oběti vážně,“ uvádí výbor.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová: Ministerstvo zdravotnictví dělá maximum

Organizace vyzvaly předloni v létě k úpravě přiznávání odškodnění. O procesu přiznávání jednala opakovaně rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková zmiňovaly už dřív snahu o uznávání svědectví i dalších dokladů a například ombudsman ve své zprávě vládě poukazoval na „extrémní průtahy, špatné hodnocení důkazů, rozhodování v rozporu s názorem soudů“.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která byla jednou z těch, kdo se pod návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen podepsali, je však přesvědčena, že Ministerstvo zdravotnictví podniká všechny kroky k efektivnímu naplňování zákona.

„Nucené sterilizace nejen romských žen jsou tragickou kapitolou naší historie. Jde o poměrně složitou problematiku a proces odškodňování obětí může někdy narazit na určité problémy,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Pekarová Adamová. Stejně jako ministr Válek předsedkyně sněmovny upozornila na to, že odhadovaný počet žádostí o odškodnění činil při přijetí zákona 400, ale dramaticky narostl až na více než 2000. Podle ní přitom každý případ vyžaduje individuální posouzení a podrobný přístup, což přináší časovou náročnost. „Myslím, že Ministerstvo zdravotnictví v tomto ohledu dělá maximum,“ řekla Pekarová Adamová.

Šéfka sněmovny se neztotožňuje s kritikou neziskových organizací, ombudsmana ani vládního výboru proti mučení a nelidskému zacházení Rady vlády pro lidská práva. „Jsem přesvědčená, že Ministerstvo zdravotnictví dělá, co je v jeho silách, a snaží se zákonné lhůty dodržovat. Ačkoliv u složitých případů může docházet k určitým prodlevám,“ uvedla.

Podle ní jsou žadatelky obsáhle poučovány o stavu řízení, o právech a povinnostech, druzích důkazních prostředků a jak je lze navrhnout. Ministerstvo komunikuje prostřednictvím infolinky i e-mailové adresy sterilizace@mzcr.cz. „Kromě toho připravilo web s přehlednými a podrobnými informacemi,“ reagovala na drtivou kritiku ministerstva, které má na starost strana TOP 09, jejímž je Pekarová Adamová předsedkyní.

Na otázku, zda by zpětně změnila znění zákona či prodloužila jeho platnost, Pekarová Adamová odpověděla, že by ve znění zákona ani v délce jeho platnosti nic neměnila.

Systematické sterilizace žen zavedla směrnice tehdejšího Ministerstva zdravotnictví z roku 1971. V roce 1973 stát umožnil i finanční motivaci žen. Již v roce 1978 vydala Charta 77 dokument kritizující postavení Romů ve společnosti, kde poprvé padla zmínka o sterilizacích prováděných pod nátlakem. S podezřením na nucené sterilizace, a to především romských žen, pak přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodnění už v roce 2006. V roce 2009 se pak za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.