Virtuální realita a komiks. Gulag.cz nabídne školám multimediální program o sovětských represích
Školy v Česku a všech sousedních zemích budou mít od září volně k dispozici multimediální vzdělávací program GULAG XR, který si klade za cíl rozvinout výuku moderních dějin, konkrétně o sovětských represích, které v dnešních učebnicích nemají podle zjištění sdružení Gulag.cz dost prostoru. Na tvorbě programu se podílela také vzdělávací organizace Scio, německý Memorial, polské Kolegium východní Evropy a slovenské Post Bellum.
Gulag.cz v pražské kavárně Anežka program představil široké veřejnosti, příležitosti si jej vyzkoušet využili i žáci 6. a 7. třídy ze základní školy v Kravařích u České Lípy, Gulag.cz nicméně už projekt testoval v několika základních školách.
GULAG XR je určen žákům základních i středních škol od 9. třídy výše; svůj obsah předává za pomoci virtuální reality (VR) a rozšířené reality, tištěného komiksu i videí, které by měly žákům přiblížit atmosféru sovětských gulagů, a především předat informace o tisících Čechů, Slováků, Němců a Poláků, kteří v sovětských gulazích zahynuli nebo byli jinak perzekvováni. Součástmi projektu GULAG XR jde podle předsedy Gulag.cz Štěpána Černouška zaplnit jedna vyučovací hodina i celý projektový den.
“Ve výukovém programu volíme badatelský přístup, kdy necháváme žáky postavit vlastní hypotézy, a ty si pak na základě dalších indicií ověřovat či vyvracet. Dále propojujeme skutečné artefakty nalezené při našich expedicích do lágrů se vzpomínkami lidí, kteří věznění přežili. A necháváme žáky, aby si s podporou učitele a prostřednictvím společné diskuse utvořili vlastní závěry o životě v gulagu a podstatě sovětských represí,” uvedl Černoušek.
Projekt vznikl také ve spolupráci s Evropskou unií, právě spolupráce s evropskými partnery je podle Černouška klíčová, jelikož sovětské represe a gulagy se netýkaly jen občanů Sovětského svazu, ale měly přesah i do zbytku Evropy.
“Tisíce lidí prožily něco strašlivého, až nepopsatelného, když se za druhé světové války pokusili hledat cestu na svobodu před nacistickým Německem, které nás přepadlo a okupovalo. Byli to lidé, kteří přešli hranice do Sovětského svazu doufajíce, že tam naleznou armádu, se kterou by mohli bojovat proti Hitlerovi. V SSSR ale končili v gulazích,” řekl Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa.
“Tito lidé pak se Svobodovou armádou prošli velmi krutými boji na východní frontě a dostali se do Československa,” pokračoval Kroupa, “když pak v pražských kavárnách mluvili s novináři a říkali jim o své zkušenosti, novináři jim nevěřili a říkali, že Sovětský svaz je velký osvoboditel. Mnozí pak opět skončili v uranových táborech u nás,” dodal Kroupa.
Tvůrci projektu GULAG XR vycházeli z vlastní analýzy, podle níž mají čeští učitelé relativně velkou svobodu v tom, jak k výuce historie přistoupí a většina z nich se zaměřuje na vysvětlování nesvobody jako hlavního prvku totalitních režimu. Při výuce o totalitarismu nicméně podle analýzy dostává o poznání více prostoru historie národního socialismu, holokaustu a komunistického režimu v Československu oproti historii sovětských represí.
Ambicí Gulagu.cz podle Černouška nyní je, aby byl projekt od září k dispozici nejen v ČR v češtině, ale v příslušných jazycích i v Německu, Polsku a na Slovensku a setkal se s co největším zájmem učitelů.
