VIDEO: Třetina romských žen zažila domácí násilí, uvádí nový výzkum. Násilí v romských rodinách zůstává tabu

Výzkumu se zúčastnilo 500 žen z devatenácti měst v Česku. Více než dvě třetiny z nich zná někoho, kdo domácí násilí zažil, 28,6 % má vlastní zkušenost. Znepokojující je, že více než polovina žen uvedla, že se násilí v jejich okolí odehrává opakovaně či neustále.

Z různých typů domácího násilí nejčastěji respondentky zažily fyzické útoky (272), psychické jako jsou nadávky, zesměšňování nebo vyvolávání pocitu strachu (263). Více než deset procent žen se setkalo také se sexuálním násilím nebo zabránění přístupu k penězům.

„Romské ženy se při řešení domácího násilí obvykle snaží situaci zvládnout samy nebo se obracejí na neformální podpůrné sítě. Domnívám se, že to souvisí s omezenou dostupností služeb nebo s nedostatkem informací o tom, kam se mohou obrátit,“ uvedla pro první romskou internetovou televizi ROMEA TV Selma Muhič Dizdarevič z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která výzkum zpracovala.

Právě tuto nedůvěru a izolaci se snaží překonat projekt Mluv nahlas, který vznikl pod hlavičkou organizace Slovo 21. „Projekt Mluv nahlas běží od září 2023. Díky ženské skupině Manushe máme v lokalitách důvěru a můžeme ženy alespoň nasměrovat tam, kde jim odborně pomohou,“ dodala koordinátorka projektu Claudie Laburdová.

Domácí násilí zůstává v komunitě tabu

Domácí násilí zůstává v mnoha romských rodinách tématem, o kterém se nahlas nemluví – i kvůli hluboce zakořeněným hodnotám, které upřednostňují soudržnost rodiny.

„Ano, je to tabu. Často slyšíme od Romek, že kvůli dětem nechtějí rozbít rodinu. Že zástěra ženy má zakrýt všechno, co se doma děje,“ uvedla koordinátorka skupiny Manushe z Ústeckého kraje Jarmila Kuchárová. Sama se setkala s několika případy násilí. Pomohla například mladé matce, kterou včas umístila do bezpečí a zprostředkovala jí pomoc právníků i azylové bydlení ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí.

Většina obětí se však k odborné pomoci nedostane. Více než třetina žen uvedla, že jim nepomohl nikdo. Důvody? Finanční závislost, strach z násilníka, nedostatek informací i obava, že jim nikdo neuvěří.

Překážky systémové i kulturní

Romské ženy čelí specifickému postavení. Jsou diskriminovány jak v majoritní společnosti, tak uvnitř své komunity – na základě etnicity i genderu. Často zažívají mnohočetnou diskriminaci. „Naše respondentky vědí, že domácí násilí existuje, ale i když si uvědomují jeho různé formy, třeba ekonomické násilí je pro ně stále méně rozpoznatelné,“ upozorňuje pro ROMEA TV autorka výzkumu Selma Muhič Dizdarevič.

Většina romských žen v průzkumu nesouhlasila s tím, že žena by měla zůstávat doma a společensky se pohybovat jen s partnerem. “Určitě vidíme posun. Romské ženy se nebojí říci, že chtějí být slyšet a respektovány nejen doma, ale i ve společnosti,” uvedla Laburdová.

Ačkoliv většina žen tedy odmítá tradiční genderové role, více než čtvrtina stále věří, že syn by měl být vychováván jako budoucí hlava rodiny, a téměř polovina souhlasí, že dcery mají být poslušné.

Cesta z násilí vede přes důvěru a informovanost

Naprostá většina žen (95 %) uvedla, že je třeba o domácím násilí mluvit víc. “Toto číslo je pro nás zásadní. Ukazuje, že ženy chtějí změnu, chtějí otevřeně mluvit o tom, co prožívají, a hledají způsoby, jak se bránit,” uvedla Claudie Laburdová.

V dubnu v Česku začala nová kampaň proti domácímu násilí s názvem Podej ruku. Míří na okolí obětí. Cílem je naučit jejich blízké či známé poskytnout účinnou pomoc. K poskytnutí pomoci má posloužit krátký návod RUKA – Rozpoznej, Ubezpeč, Konzultuj, Asistuj. O řešení situace by se okolí mělo poradit s odborníky.

Odborníci i výzkumný tým upozorňují, že bez aktivního zapojení samotných romských žen nelze domácí násilí účinně řešit. Právě jejich zkušenost, důvěra v komunitě a ochota mluvit nahlas jsou klíčové. Vedle toho je nutné posílit prevenci, rozšířit síť azylových domů, systematicky vzdělávat pracovníky v sociálních službách a budovat důvěru v institucionální pomoc. Jen tak lze podle výzkumu rozbít mlčení, odstranit stigma a otevřít ženám cestu k bezpečí.

DOKUMENT