VIDEO: Nově otevřený Památník v Letech u Písku navštívilo již téměř 6 000 lidí. Podívejte se na unikátní záběry z dronu
Nově otevřený Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku, stojící na místě bývalého koncentračního tábora, se od svého zpřístupnění v květnu 2024 setkává s velkým zájmem veřejnosti. Jak uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Karolina Spielmannová, tisková mluvčí Muzea romské kultury, památník od té doby navštívilo téměř 6 000 lidí. Návštěvníci oceňují nejen historický význam místa, ale také citlivé a důstojné zpracování expozice, které v sobě spojuje vzpomínky, poznání a pietu.
Na realizaci tohoto projektu se autorsky podílela i firma MUZEA SERVIS, která spolupracovala jak na vnitřní, tak venkovní expozici. Unikátní atmosféru památníku zachycuje i video natočené dronem, které umožňuje pohled na celý areál z výšky, a které nyní přináší zpravodajský server Romea.cz.
VIDEO
Podle Jany Horváthové, ředitelky Muzea romské kultury, si lidé cení především důstojného přístupu k tématu, které na tomto místě dlouho čekalo na připomínku obětí. „Ti, kteří dlouhodobě sledují boj za důstojnou připomínku na tomto místě, jsou opravdu rádi, že již mohou navštívit vybudovaný Památník, který je místem piety i poznání,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Horváthová.
Památník zahrnuje jak vnitřní, tak venkovní expozici. “Zatímco vnitřní expozice: Paměť místa a místo paměti je zejména audiovizuální a prezentuje vzpomínky pamětníků a potomků přeživších, venkovní expozice: Stezka paměti přináší vedle informačních bodů i možnost kontemplace při nerušené a dost dlouhé procházce od budovy Návštěvnického centra až po obří pietní kruhový chodník se jmény vězněných kolem areálu nedochovaného tábora,” popsala Jana Horváthová.
Jedinečnost památníku podtrhují i pozitivní ohlasy z návštěvní knihy. Jeden z návštěvníků přirovnal své dojmy k těm, které zažil při návštěvě památníku v Osvětimi: „Silný dojem!“ Další vyjádřil svou vděčnost všem, kteří se na vytvoření památníku podíleli, a přál si, aby se hrůzy, které zde vězni prožili, již nikdy neopakovaly: „Důstojně a citlivě upraveno. Děkuji všem, kteří se na tom podíleli. Kéž Hospodin už takovou hrůzu, kterou si ti ubozí vězni prošli, nikdy neodpustí.”
Památník v Letech je symbolem dlouholetého boje za uznání romského holokaustu a zároveň místem, které nejen vzpomíná, ale také vzdělává budoucí generace o hrůzách, které Romové a Sintové během druhé světové války zažili.
“Jsme velmi rádi, že tento dlouholetý boj o vybudování a otevření Památníku je u konce a návštěvníci se mohou jeho prostřednictvím dozvědět o holokaustu Romů a Sintů za II. světové války,” dodala pro zpravodajský server Romea.cz Jana Horváthová.
Historie tábora v Letech: Místo tragédie a následného boje za pietní připomínku
Táborem v Letech u Písku podle historiků od srpna 1942 do srpna 1943 prošlo 1294 Romů, zemřelo v něm nejméně 335 lidí, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších asi 540 lidí skončilo v Osvětimi.
V roce 1973 vznikl na místě tábora velkokapacitní vepřín, který zde nakonec fungoval 45 let. Osudy Romů, kteří táborem prošli, se i přes snahy potomků za dob socialismu, začaly připomínat teprve po pádu komunistického režimu.
V roce 1995, kdy prezident Václav Havel odhalil památník (dnešní Kulturní památka Lety) obětem tábora, se začalo hovořit o vybudování důstojného pietního místa. O dva roky později ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Výkup vepřína se ale táhl dalších 20 let.
Teprve v srpnu 2017 vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky schválila odkup vepřína a 23. října odtajnila smlouvu, ze které vyplývá, že za vepřín stát zaplatil zhruba 450 milionů korun s DPH.
Zástupci státu převzali vepřín začátkem dubna 2018, zbourán byl v druhé polovině roku 2022. V červnu 2020 byl představen vítězný návrh na podobu Památníku holokaustu Romů a Sintů (podskupina Romů žijící od 14. století v západní Evropě) v Čechách, který vyrostl během uplynulých čtyř let. Vybudování památníku včetně expozice vyšlo přibližně na 110 milionů korun. Peníze pocházejí od Ministerstva kultury ČR, Velvyslanectví SRN v Praze i z grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
