VIDEO: Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rappeři romským rodičům
„Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo – i když je Cigán, tak není dilino“ – rapují v novém hudebním klipu „Nebuď dilino!“ začínající romští hiphopeři z pražského Žižkova. Čtyři mladí Romové už se svou skupinou United GipsyCrew prorazili na internetu s jedním singlem, ve kterém se hrdě hlásí k romskému původu. V novém klipu jasně hlásají, že romské děti patří na základní, nikoli praktické školy. Videoklip, v němž se vedle mladých talentů objevují také úspěšní Romové různých profesí
a generací, vznikl v rámci projektu občanského sdružení Slovo 21, který financovala Nadace Heinrich-Böll-Stiftung. Jeho snahou není pouze působit na romské rodiče, ale chce oslovit i širokou veřejnost
a upozorňuje na segregaci romských dětí v českém školství.
Videoklip se natáčel na podzim loňského roku na různých místech Prahy – od univerzitní půdy až po studio České televize. Vedle začínajících raperů vystupují totiž v klipu také někteří úspěšní Romové – zdravotní sestra, doktorand pedagogiky, známý televizní redaktor nebo učitelka zpěvu. Za původním textem, v němž se apeluje na Romy, aby umísťovali své děti do základních škol, stojí sami mladí rapeři. Konečná verze textu pak vznikla ve spolupráci s populárním romským umělcem a moderátorem Vojtěchem Lavičkou.
„Kluci jsou miláčci. Talentovaní a vtipní. Milí a divocí. Jsou na začátku cesty a snažila jsem se jim říct, že záleží především na nich, zda po ní ujdou velký kus,“ říká režisérka Markéta Nešlehová. Dodává, že se klip kromě přesvědčování rodičů, aby nedávali své potomky na praktické školy, snaží také majoritě ukázat, že mezi Romy roste sebevědomá mladá generace. „Taková, která se hlásí o slovo, která nechce být další generací ztracenou někde mezi praktickými školami a úřady práce. Mladí Romové totiž mají na víc než na to, co si o nich majorita myslí,“ doplňuje Nešlehová.
Původně se klip promítal především romským rodičům z různých regionů Česka v rámci workshopů, které se snažily rodiče informovat o důležitosti kvalitního vzdělání pro jejich děti. „Po tom, co song a klip vznikly, jsme pochopili, že se podařilo vytvořit něco, co dokáže oslovit širší vrstvy a upozornit na celé téma inkluzivního vzdělání. Připadá nám, že písnička a klip jsou dobrou cestou, jak se dostat k obyčejným lidem a jakoby mimoděk je přimět přemýšlet nad tím, že jsou tu děti, kterým se nedostává kvalitního vzdělání,
a tím se jim uzavírají mnohé životní možnosti,“ vysvětluje Martina Horváthová ze sdružení Slovo 21. Podle ní české školství téměř vůbec nevytváří podmínky pro začlenění dětí s různým znevýhodněním do škol hlavního proudu.
„Řada romských dětí tímto nastaveným systémem propadává, zažívá neúspěch a potýká se s předsudky
a nesprávným přístupem učitelů i spolužáků. Proto romské děti končí na praktických školách, ačkoli intelektově by na klasické základní vzdělání dosáhli,“ míní Horváthová. Nesprávná diagnostika pedagogicko-psychologických poraden, diskriminační jednání škol i neinformovanost romských rodičů jsou podle ní těmi největšími důvody zařazování romských dětí do speciálního vzdělávacího systému. Zhruba polovina dětí, které praktické školy navštěvují, jsou právě Romové. Podle Martiny Horváthové ze Slova 21 takové číslo převyšuje průměrné procento výskytu lehké mentální retardace v populaci.
Občanské sdružení Slovo 21, které stojí za myšlenkou videoklipu, se dlouhodobě snaží podpořit vzdělanost v romské komunitě. Prostřednictvím nejrůznějších projektů už deset let podporuje Romy, kteří se hlásí na vysoké školy, a tím tak spoluvytváří romské elity. „Připravujeme mladé Romy k přijímacím zkouškám, šíříme informovanost, motivujeme je a podporujeme. Začínáme už u dětí na základních školách“, vysvětluje Martina Horváthová, která koordinuje projekty zaměřené na romskou mládež.
Segregaci romských dětí dlouhodobě kritizují nejrůznější mezinárodní instituce. V roce 2007 vyhrála skupina ostravských dětí žalobu, kterou podala k Evropskému soudu pro lidská práva za odepření plnohodnotného vzdělání tím, že byly nesprávně zařazeny do tehdejšíchzvláštních škol. Na základě rozsudku ECHR v případu DH versus Česká republika tak byla česká vláda povinna odstranit segregaci ve vzdělávání. Výsledky šetření České školní inspekce z roku 2012 ale ukázaly, že ani po pěti letech se nedaří segregaci zcela vymýtit.
VIDEO
