Více vysokoškolských studentů má získat podporu na studium od státu. Marešová: Je to krok vpřed, ale nedostatečný
Prezident Petr Pavel v květnu podepsal novelu zákona o státní sociální podpoře, která přináší zásadní změnu i v oblasti finanční podpory studentek a studentů vysokých škol. Od září roku 2027 získají nárok na finanční podporu mladí lidé z domácností, jejichž příjem nepřesahuje dvojnásobek životního minima. Výše této dávky bude odpovídat čtvrtině minimální mzdy. V praxi by tak podle výpočtů Ministerstva práce a sociálních věcí mělo jít až o 6000 studentek a studentů, což je přibližně desetkrát více než dnes dosahuje na stávající sociální stipendium.
Letos výše dávky odpovídající čtvrtině minimální mzdy činí 4050 korun měsíčně. Novela zároveň upravuje výpočtové základy – zvyšuje částky životního minima, z nichž se nárok na podporu odvíjí. Pro jednotlivce vzroste životní minimum z 4860 na 5500 korun měsíčně, u prvního dospělého v domácnosti ze 4470 na 5000 korun. Naopak u dalšího dospělého člena domácnosti dojde ke snížení z 4040 na 3750 korun. Změna má podle autorů lépe zohlednit situaci menších domácností, které dosud mohly být z podpory neprávem vyřazeny.
Podle odborníků jde o krok správným směrem, ale neřeší vše
Změna se dotýká tématu, kterému se dlouhodobě věnuje Nadace Albatros i další organizace působící v oblasti podpory vzdělávání mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Programová ředitelka Nadace Albatros Jindra Marešová pro zpravodajský server Romea.cz uvedla, že nový zákon vnímá jako dílčí úspěch, přestože očekávání neziskového sektoru zcela nenaplnil. „Společně s dalšími organizacemi jsme usilovali o ještě vyšší hranici (3,4násobek životního minima), která by pomohla všem potřebným studujícím. Finální znění novely však naše očekávání zcela nenaplnilo,“ uvedla Marešová.
Pozitivně nicméně hodnotí fakt, že dávka bude nároková, a tedy administrativně výrazně přístupnější. „Je to nároková dávka, kterou obdrží každý mladý člověk v patřičné příjmové kategorii. Nebude potřeba hlídat webové stránky školy, zajišťovat potvrzení od úřadu práce o nároku na přídavek na dítě apod. Pomůže lidem, kteří se v minulosti pohybovali těsně nad pevnou hranicí 1,5násobku životního minima a na stipendium nedosáhli, což bylo velmi frustrující,“ doplňuje Marešová.
Zároveň ale upozorňuje, že limit nastavený státem je stále příliš nízký. „Aktuálně to ale v reálu znamená, že na dávku nedosáhne student/ka VŠ ze čtyřčlenné rodiny s příjmem nad 29 000 Kč a ze zkušeností víme, že ani s tímto příjmem téměř není možné studujícímu potomkovi reálně finančně přispívat,“ říká. Tato situace podle ní nevystihuje realitu, kterou rodiny zasažené chudobou skutečně zažívají.
Jindra Marešová: Chudoba není jedinou překážkou ve vzdělávání
Marešová zároveň připomíná, že bariéry na cestě ke vzdělání nejsou pouze finanční. I po získání dávky musí mladí lidé z vyloučených lokalit nebo z domácností s nízkými příjmy čelit dalším překážkám – od nedůvěry ze strany vyučujících, přes nižší konkurenceschopnost vyplývající z méně kvalitních škol přechozích stupňů, až po chybějící zázemí a kontakty, které by jim pomohly najít kvalitní stáž nebo brigádu v oboru.
“Stát by měl zvolit programy a přístup, které dají jasně najevo, že na každém dítěti a na každém talentu záleží. V rozumném světě by hranice pro získání finanční podpory měla být ještě mírnější a měsíční částka pak vyšší,” uvedla pro Romea.cz Jindra Marešová.
Za klíčové považuje také informovanost mladých lidí a jejich rodin o možnostech studijní podpory. „V první řadě je potřeba, aby o možnosti podpory při studiu na VŠ věděli nejpozději všichni středoškoláci i jejich rodiče – aby strach z finanční náročnosti studia nebyl brzdou v představách o vzdělávací dráze,“ upozornila ředitelka Nadace Albatros.
Důležitou roli v odstraňování bariér podle Marešové nehrají jen státní instituce, ale i samotné vysoké školy. Ty by měly aktivně přistupovat ke svým studentům a studentkám ze sociálně znevýhodněného prostředí, a nejen reagovat na jejich potíže, ale předcházet jim. „Měly by vědět, jakou pomoc studenti potřebují a měly by zajistit, aby se ke každému dostala – příprava na přijímací zkoušky, mentoři, jazykové vzdělávání, poradenství apod.,“ uvedla pro zpravodajský server Romea.cz Jindra Marešová.
ROMEA podporuje romské studenty stipendii i mentoringem
Stipendia pro studenty z nízkopříjmových rodin však nenabízí pouze stát, ale i neziskové organizace. Jednou z nich je organizace ROMEA, která prostřednictvím vlastního stipendijního programu podporuje romské studenty a studentky nejen na vysokých, ale i středních školách.
Tento program funguje od roku 2016 a je financován výhradně ze soukromých zdrojů. Každoročně se do něj hlásí desítky uchazečů a uchazeček, jimž stipendium pomáhá překonat finanční překážky spojené se studiem. Program zároveň nabízí i mentoring, individuální poradenství, osobnostní rozvoj a systematickou práci s pozitivními vzory z romské komunity.
