Věra Jourová: Každý, kdo řekne, že uprchlíci si nezaslouží pomoc, s žádným uprchlíkem asi nemluvil
Uprchlická krize, xenofobie v české společnosti a šíření nenávisti na internetu byly hlavní témata diskuse mezi eurokomisařkou Věrou Jourovou a europoslancem Stanislavem Polčákem ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Buďme humánní
„My nemáme ani Unie, tedy Komise nebo Parlament, ani členské státy nemáme řešení sami v ruce. Evropská unie není federace, která by svěřila řešení azylové politiky o patro výš z členských států Unii. My to musíme řešit společně a já bych velmi apelovala na to, abychom se vzájemně slyšeli, aby Západ slyšel Východ, který říká: my máme obavy z toho, že budeme muset … čelit problému, které má Západ tím, že je to multikulturní společnost,“ vysvětlila Věra Jourová svůj pohled na přerozdělování uprchlíků uvnitř EU. „Ale prosím pěkně, bylo by dobré, kdyby i Východ slyšel Západ, který říká: Pojďme si teď pomoci, teď je potřeba urgentně řešit. Pojďme být solidární, pojďme být humánní a tím se dostávám zpátky k tomu začátku. Pojďme být humánní znamená mimo jiné, pojďme dělat to, co je podle mě nezpochybnitelné a to je dodržovat mezinárodně právní závazky ženevské konvence, které jasně říkají, že lidem, kteří prchají před válkou se prostě pomáhá.
Viděl prezident uprchlíka?
Moderátor Václav Moravec se v souvislosti s přijímáním uprchlíků a solidaritou zeptal na názor na slova prezidenta Miloše Zemana: „Většina uprchlíků si nezaslouží soucit a používají děti jen jako živý štít.“
„…já si myslím, že každý, kdo řekne, že většina uprchlíků jsou zločinci nebo lidi, kteří si nezaslouží pomoc, uprchlíka neviděl a nemluvil s nimi,“ reagovala Jourová. „Já jsem projela několik táborů, kde jsem mluvila s dětmi, které za neuvěřitelných okolností se dostaly do Evropy poté, co jim táta řekl: Uteč. Byli to kluci ze Sýrie. Oni jsou dneska v Bruselu nebo v Anderlechtu a já jsem viděla tu nezměrnou snahu se začlenit. Oni chodí do školy, učí se, proboha nikdy bych neřekla, že ty děti nebo i ti dospělí apriori si nezaslouží naši pomoc. My jsme se jí také dožadovali v minulosti mnohokrát.“
Europoslance Stanislav Polčák doplnil: „Mě právě zaráží na těch výrocích to kolektivní posuzování, to kolektivní vidění. V okamžiku, kdy český prezident veřejná autorita vlastně všechny sesype do jednoho pytle a říká: Podívejte se na ně, bude to tak a tak, tak si myslím, že kolektivní posuzování je jedno z těch nejtragičtějších období, které Evropu zasáhlo,“ řekl v diskusi.
Obraz nepřítele
V souvislosti s výroky prezidenta Zemana připomněla Jourová sociology a filosofy, kteří se zabývají šířením zla a nenávisti ve společnosti. „..víceméně všichni došli k témuž, že vždycky na začátku je vytvořen obraz nepřítele, dehumanizovaná masa lidí ani ne lidí, masa, proti které se napře nenávist, protože je někdo označuje dlouhodobě za to nebezpečí…. A pokud to rozšiřují lidi, kteří mají velký vliv na veřejné mínění, tak pak je to velmi, velmi závažné. Myslím si, že ta společnost by měla mobilizovat, veškerý zdravý rozum a kritické myšlení, protože právě to, co ten obraz nepřítele dělá s lidmi, s normálními lidmi, je to, že jim bere tu schopnost si kritici vyhodnotit.“
Společně s ministry spravedlnosti členských zemí a velkými firmami, které ovládají svět internetu a sociálních sítí, se Věra Jourová také snaží hledat bariéru proti šíření nenávisti na internetu. Podle Jourové jde na jejich setkáních o to, „abychom si znovu zopakovali, jaká jsou právní pravidla pro internetový svět a abychom se ubezpečili s těmi hlavními hráči, jako je Google, Facebook, Twitter a další, že oni také rozumí tomu, že nejsou mimo právo.“
Podle Jourové velké firmy těmto požadavkům rozumějí a uvědomují si rizika radikalizace určitých společenských skupin. Jourová uvedla, že 80% Evropanů, kteří se přidali k bojovníkům Islámského státu se zradikalizovalo na sociálních sítích.
