Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí,
které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky.
Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé
z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela
Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti
Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).

Zástupci romské menšiny zaujímají místa alespoň na jednotlivých kandidátkách
majoritních stran a hnutí.

Do voleb jde letos podle informací serveru Romea.cz sedm Romů, čtyři na
kandidátkách Strany zelených, jeden za sociální demokracii, jeden na kandidátce
„vlasteneckého“ Hnutí Řád Národa a jeden za SPR – RSČ Miroslava Sládka, která
proslula už v devadesátých letech rasistickými výroky na adresu Romů.

Náhradníkem na pirátské kandidátce ve Zlínském kraji je další romský kandidát
František Šarišský.

Voliči budou moci kroužkovat i zástupce vietnamské menšin žijící u nás, kteří
kandidují například na kandidátce Občanské demokratické alianci nebo za
Pirátskou stranu.

Pět kandidátů jsme v minulých dnech postupně představili v rozhovorech na
serveru Romea.cz.

Sedm Romů na kandidátkách, čtyři za Stranu zelených

Strana zelených jako jediná strana nasadila do voleb hned tři Romy a jednu
Romku. Kromě „nováčků“ ve velké politice
Anny Chválové,
Karla Kariky a
Martina Bajgera i
Davida Tišera, který kandidoval už v minulých volbách v roce 2013 na
třetím místě plzeňské kandidátky Strany zelených. Letos kandiduje až na
třináctém místě v Praze.

Z programu Strany zelených je patrné, že je dlouhodobě nakloněná všem menšinám
žijících u nás.

Karel Karika program v rozhovoru pro Romea.cz označil jako ucelený, jak by se
společnost měla chovat nejen k menšinám, ale i k seniorům, ženám a
samoživitelkám. S ním souhlasí i
Anna Chválová,
Martin Bajger a
David Tišer,
kteří se rovněž ztotožňují s programem Strany zelených.

Ta dlouhodobě podporuje opatření proti diskriminaci na základě věku, sociálního
postavení, etnicity či sexuální orientace.

David Tišer v předvolebních rozhovorech s romskými kandidáty sdělil, že
prioritní tématy, kterým by se on rád věnoval je přijmout zákon o sociálním
bydlení, uvést inkluzívní vzdělávání do praxe, regulovat exekuce a zrovnoprávnit stejnopohlavní rodiny.

Největší šanci na zisk mandátu má David Beňák

Tišer je přesvědčený, že jedinou garancí v prosazování zájmů a potřeb Romů je
přítomnost samotných Romů v Parlamentu. Posledním poslancem, respektive
poslankyní, která se hlásila k romské menšině, byla Monika Horáková (dnes
Mihaličková), která ve sněmovně zasedala v letech 1998 – 2002. Horáková se do
sněmovny dostala z druhého místa kandidátky tehdejší Unie svobody a stala se
nejmladší poslankyní. Ještě před tím, když nepočítáme porevoluční romské
poslance a poslankyně, byl ve sněmovně až do roku 1996 Ladislav Body.

Od roku 2002, tedy dlouhých 17 let, se
do Parlamentu ČR nedostal žádný další Rom
nebo Romka. Přestože s jedničkou za Stranu zelený v roce 2010 kandidovala v
Pardubickém kraji Lucie Horváthová (dnes Fuková), bohužel ani z tohoto místa
neuspěla.

Podle Bajgera a Kariky má největší šanci dostat se do sněmovny se čtrnáctkou v
Praze na kandidátce ČSSD
David Beňák, který od dubna zastává funkci náměstka
ministra pro lidská práva a legislativu.

V minulých volbách získala ČSSD v Praze čtyři mandáty, letos to podle preferencí
vypadá ještě na menší počet, a aby David Beňák přeskočil kandidáty před sebou,
musel by získat přes 3 500 preferenčních hlasů.

„Volitelný je přece každý, kdo kandiduje. Od čeho pak máme možnost zakroužkovat
si až čtyři kandidáty? Já věřím, že volič si dokáže vytáhnout člověka, který je
oslovuje, třeba i z čtrnáctého místa a naopak nemile mohou být překvapeni
kandidáti z první desítky,“
burcuje své voliče David Beňák.

Karel Karika by dokonce Beňáka nejraději viděl jako nástupce současného ministra
pro lidská práva Jana Chvojky. V politické kariéře jej podporuje i Martin Bajger,
ten dokonce apeloval na pražské Romy, aby dali svůj hlas právě romskému
kandidátovi za ČSSD.

David Beňák na dotaz, proč se v posledních volebních obdobích Romové do sněmovny
nedostali, pro server Romea.cz sdělil, že romští kandidáti neprofilují ve
veřejném celospolečenském životě, možností, které veřejný prostor skýtá,
nevyužívají naplno.

„A u mladé generace Romů mě to mrzí dvojnásob. Jsou vzdělaní, mají rozhled,
znají jazyky, umějí komunikovat, používat sociální sítě, mají zkrátka všechny
předpoklady k tomu, aby se úspěšně podíleli na ovlivňování věcí veřejných,“
uvedl v rozhovoru Beňák.

Náměstek ministra David Beňák si rovněž postěžoval, že citelně chybí zákon o
sociálním bydlení. „Ten jsme v tomto volebním období již připravili, ale nakonec
bohužel zůstal ležet v Poslanecké sněmovně,“ sdělil a doplnil, že bude tedy na
příští vládě a poslancích, jak se postaví k řešení sociálních potíží.

Počet Romů na kandidátkách se výrazně snížil

Oproti minulým volbám do Poslanecké sněmovny se počet romských kandidátů
znatelně snížil.
V roce 2013 kandidovalo do sněmovny 20 Romů a Romek. Nikdo však
neuspěl.

Z dvacítky kandidátů různých politických stran uspěl nejlépe David Beňák, který
získal v Praze 2275 preferenčních hlasů. Na zisk mandátu to však nestačilo.

Dobře si vedli i dva kandidáti Strany zelených Lucie Horváthová (dnes Fuková) se
370 preferenčními hlasy a David Tišer 271 hlasy v Plzeňském kraji.

Pět Romů kandidovalo za Romskou demokratickou stranu, která postavila kandidátky
pouze ve Středočeském a Libereckém kraji. V tom prvním RDS obsadila poslední
místo, když získala 395 hlasů (0,06%). V Libereckém kraji skončila RDS
předposlední se ziskem 214 hlasů (0,1%).

Strana rovných příležitostí nominovala 7 svých členů na kandidátky Strany
zelených. Tito kandidáti získali celkem 1370 preferenčních hlasů. Nejlépe si
vedl v Praze trenér boxu Stanislav Tišer (630 hlasů), následuje ho Čeněk Růžička
(194) a Elena Gorolová (131).

Romové na kandidátkách extremistických stran

Námi osloveni byli i zbylí dva kandidáti, Vojtěch Kelt, který kandiduje s
devítkou za hnutí Řád národa. Dlouho domlouvaný rozhovor nakonec odmítl kvůli
pracovnímu vytížení prostřednictvím SMS zprávy.

Připomeňme jen, že v kampani Hnutí Řád národa se aktivně angažuje zpěvák Tomáš
Ortel, který je známý svými nenávistnými texty, na koncerty skupiny Ortel chodí
neonacisté a sami členové Ortelu se pohybují mezi neonacisty a sympatizují s
jejich aktivitami.

Když skupina Ortel získala minulý rok stříbrného slavíka, odešel na protest ze
sálu zpěvák Radek Banga a stal se terčem rasistických útoků ze strany příznivců
Ortelu.

Kandidátem hnutí Řád národa na senátora byl protiromský politik Jiří Maria
Sieber, o kterém jsme na serveru Romea.cz několikrát psali, například v
souvislosti s šířením hoaxu, že Romové dostávají zdarma žárovky či pračky.

Spojit se nám nepodařilo ani s Vasilem Gožem, který kandiduje za
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ)
Miroslava Sládka. Podle slov Tomáše Froňka, který se nám ochotně dvakrát snažil
rozhovor zprostředkovat, se na něj Gožo necítil. Podle Froňka je Vasil Gožo
„rozzlobený občan, který se stydí za oslovení Rom“. Froněk po telefonu Goža i
citoval: „Říká, že i slušný cikán může kandidovat za slušnou stranu.“

SPR-RSČ byla vůbec první stranou, která použila protiromskou rétoriku a
dostala se do Poslanecké sněmovny, kde byla v období 1992 – 1998. Tehdy Sládek
šokoval politickou scénu výrokem: "Cikáni by měli být trestně odpovědni již od
narození, neboť to je jejich největší zločin." Sládek pak na čas zmizel z
politické scény a na jeho stranu byl vyhlášen konkurz. Nyní se vrátil a jeho
rasistická rétorika je stejná jako v 90. letech.

Historicky je to zřejmě poprvé, kdy Romové kandidují za podobné strany.

„To, že Romové kandidují za hnutí Řád Národa nebo za Sládka je šílené. Je jasné,
že je strany využijí k tomu, aby jim Romové dali hlas. A pramení to i z
neznalosti, která strana má hodnoty a chce se skutečně menšinami zabývat nebo
jim uškodit,“ uvedl k tomu Karel Karika.

Podobný názor zaujímá i Martin Bajger. Romové na kandidátkách xenofobních stran
by podle něj měli jít v prvé řadě na přednášku o romské identitě. „Jestli chtějí
takovýmto způsobem převlékat kabát, tak to s nimi nemůže dopadnout dobře,“ dodal
Bajger.

Více žen do politiky, ale Romka jde do voleb jediná

Na většině kandidátek oproti dřívější době se daleko více objevují ženy. Poměr
žen je dosud vůbec nejvyšší v historii Česka. Ostatně Česká republika v
posledních letech sklízela od OSN za nízké zastoupení žen v politice dlouhodobou
kritiku. Meziparlamentní unie, která sestavila žebříček 193 zemí, ČR obsadila
94. příčku. Vyšší podíl žen v dolní parlamentní komoře má dnes víc jak Česko
kupříkladu Irák nebo Somálsko.

Ženy se podle posledních průzkumů ve většině případů ucházejí o křeslo
levicových stran než pravicově zaměřených. V Poslanecké sněmovně by po volbách
mohlo zasednout ze současné pětiny o něco více žen. Na letošních kandidátkách
připadá ženám až čtvrtina volitelných míst.

Nicméně ve velkém procentu jsou na kandidátních listinách ženy na zadních
pozicích. To potvrzuje i Anna Chválová, která do Poslanecké sněmovny kandiduje
za Stranu zelených a je tak jedinou romskou kandidátkou v letošních volbách.

„Já jsem na 32. místě, pro někoho to může znamenat, že jsem nevolitelná, ale mě
jde především o to, získat hlas pro stranu, za kterou kandiduji,“ řekla
v
předvolebním rozhovoru pro server Romea.cz Chválová, která se kromě sociálního
bydlení dlouhodobě zajímá o tématiku genderu a samotného postavení romských žen
ve společnosti.

Více žen v politice by jednoznačně uvítal i starosta Předlic Karel Karika, který
rovněž jako Chválová kandiduje za Stranu zelených, ale v Ústeckém kraji na 26.
místě.

Karika v rozhovoru pro server Romea.cz upozorňoval na nízkou volební účast Romů.
Podle něj mladí Romové k volbám nechodí a nechávají to na seniorech z majority.

„Pokud si vzpomínáte, v minulosti se stávalo, že jejich hlas byl některou
stranou zaplacený pár korunami. Strana měla hlas a Romové dvě stovky. Není možné
nechat se takto využívat,“ uvedl Karel Karika.

Z jeho slov vyplývá, že by si společně s Martinem Bajgerem, který je na 25.
místě rovněž na ústecké kandidátce přáli, aby je kroužkovali právě Romové. I tím
se podle Kariky ukáže, zda k volbám nakonec půjdou.

Volby zřejmě vyhraje hnutí ANO

Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou v pořadí sedmé za 24 let existence
samostatné České republiky. O přízeň zhruba osmi milionů voličů usiluje 31
volebních uskupení, což je o osm více než při minulých volbách v roce 2013.

O hlasy voličů se uchází více než 7500 kandidátů. Na jedno poslanecké křeslo tak
připadá přes 37 uchazečů. To, které strany budou nejúspěšnější, by mohla
ovlivnit i volební účast. Obvykle se pohybuje kolem 60 procent.

Za jednoznačného favorita voleb je považováno hnutí ANO a asi získá více než jen
47 obhajovaných poslaneckých mandátů. Nemá ale podle expertů jisté, že očekávané
vítězství dokáže zúročit sestavením většinové funkční vlády.

ČSSD se pokouší o třetí vítězství ve sněmovních volbách v řadě. Místo v dolní
komoře si zřejmě bezpečně udrží KSČM s nynějšími 33 poslanci. ODS by po čtyřech
letech v opozici ráda dosáhla na dvouciferný procentuální výsledek a má šanci
získat více než jen nynějších 16 mandátů. S menší podporou se naopak zřejmě bude
muset smířit TOP 09 v čele s Miroslavem Kalouskem, která obhajuje 26 mandátů.
KDU-ČSL obhajuje 14 poslaneckých křesel.

Ze sněmovní mapy zmizí Úsvit, který už ve volbách samostatně nekandiduje. Jeho
zakladatel Tomio Okamura ale ve Sněmovně nejspíš zůstane jako šéf svého dalšího
hnutí Svoboda a přímá demokracie, a to díky hlasům nespokojených voličů. Do
Sněmovny pravděpodobně doplují také Piráti, kteří by tak navázali jako
alternativní strana na úspěchy v ostatních typech voleb.