Ve Svitavách odhalili pamětní desku "černému partyzánovi" Josefu Serinkovi
V sobotu 8. května u příležitosti Dne vítězství odhalili ve Svitavách pamětní desku Josefu Serinkovi, který byl účastníkem československého protinacistického odboje a jemuž byla pro jeho romskou národnost přisuzována přezdívka “Černý partyzán”.
“Aby se nezapomnělo na jeho odvahu, čest a odkaz, došlo k umístění připomínkové plakety na dům, kde strávil důležité roky svého života,” uvedli představitelé města Svitavy k umístění pamětní desky partyzánovi, který měl také krycí jméno “Černý”.
Pietního aktu se zúčastnil i bývalý voják a nynější člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Zdeněk Guži, který u domu v ulici Pražská, kde “Černý partyzán” po válce několik let žil a provozoval pohostinství, krátce promluvil. Guži vyjádřil poděkování městu, svitavskému muzeu i majitelům hospody “U Partyzána”, která v domě funguje.
FOTOGALERIE
Josef Serinek (1900–1974), se narodil v Bolevci (dnes měst. část Plzeň 1), velmi záhy však osiřel, a proto si ho vzala na starost sestra jeho matky. Vyučil se zahradníkem, zabýval se ale všemožnými profesemi, nejčastěji kočovně provozovaným obchodem, a příležitostně také pašováním zboží přes česko-saské hranice. Za pašeráctví si na přelomu 30. a 40. let odpykával delší trest na svobodě nejprve v Norimberku a pak v Chebu. Po propuštění z vězení, kdy už bylo v platnosti protektorátní nařízení o zákazu kočování, živil sebe a rodinu jako kočí na hospodářských dvorech v západočeské vsi Bohy.
Odtud byl s manželkou a pěti dětmi zavlečen do Cikánského tábora v Letech, z něhož se mu podařilo utéct. Po křivolakém a strastiplném bloudění našel nakonec úkryt na Českomoravské vrchovině, kde poměrně brzy navázal kontakt s tamními odbojovými sítěmi. Začal kolem sebe shromažďovat prchající sovětské válečné zajatce, jimž buď pomáhal v jejich dalším útěku směrem na východ, anebo z nich a později rovněž z českých mladíků, vyhýbajících se totálnímu pracovnímu nasazení v Říši, sestavil početně proměnlivý lesní oddíl Čapajev; se kterým operoval v okolí Nového Města na Moravě a Poličky.
Spolupracoval při tom se sovětským výsadkem Jermak a s partyzánskými oddíly Dr. Miroslav Tyrš a Mistr Jan Hus, jejichž členům zajišťoval zásobování potravinami, šatstvem a kuřivem. Po opatření zbraní pro vlastní oddíl velel trestné výpravě do Přibyslavi, která byla spojena s popravou místních četníků za zastřelení generála Vojtěcha B. Luži, velitele odbojového seskupení Rada tří. Na sklonku války zahájil povstání v Bystřici nad Pernštejnem, kde vedl přepadení tamní školy a odzbrojení v ní ubytované jednotky SS.
V sobotu 8. května si 76. výročí konce druhé světové války v Evropě připomínali lidé po celé České republice. Prezident Miloš Zeman položil věnce v Praze u Národního památníku na Vítkově U hrobu Neznámého vojína. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.
