Válečná svědectví Romů a Sintů ožívají ve světově unikátní databázi
Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou nyní dostupná na webu www.svedectviromu.cz. On-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Web byl symbolicky spuštěn na mezinárodní den památky romských obětí holokaustu, který připadá na dnešek. V tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz o tom o tom Akademie věd (AV ČR).
Internetová online databáze Svědectví Romů a Sintů je výsledkem několikaletého projektu Pražského fóra pro romské dějiny, které od roku 2016 existuje při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Databáze obsahuje detailní abstrakt každého svědectví v českém a anglickém jazyce, možnost podrobného vyhledávání, zobrazování vybraných událostí na mapách, anotace k použitým zdrojům a glosář vybraných pojmů.
Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války jsou nyní dostupná na webu www.svedectviromu.cz.
„Zkušenost Romů a Sintů za druhé světové války je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes. I v těch nemnoha publikacích o holokaustu Romů a Sintů převažuje navíc často perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami,” uvedla Kateřina Čapková, vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
“Klíčovou myšlenkou našeho projektu je naopak zprostředkovat perspektivu samotných Romů a Sintů, a tím i jejich osobní a nezastupitelnou zkušenost druhé světové války,“ dodala Čapková.
Historička doufá, že web pomůže rozšířit povědomí o genocidě Romů a Sintů během holokaustu a bude nezastupitelným zdrojem informací pro badatele, romské komunity, učitele, novináře a jakékoliv další zájemce o toto důležité téma.
I proto se tým rozhodl databázi zveřejnit již letos, kdy databáze obsahuje zhruba polovinu všech tištěných svědectví. V dalších dvou letech by měly být postupně vyhledány a zpracovány všechna válečná svědectví, která vyšla tiskem a jejichž počet odhadují vědci z ÚSD na 250.
Práce bude náročná především proto, že doposud se zpracovávaly největší sbírky svědectví, nyní budou pracovat i s jednotlivými vzpomínkovými knihami, provedou i rešerše různých časopisů. Jedná se o romské a antifašistické časopisy z komunistické doby, kde by mohly nalézt ojedinělé vzpomínky.
“Do budoucna plánujeme poté spíš rozšíření webu v anglické verzi i na další území nacisty okupované Evropy. Plánujeme verzi v romštině a ve slovenštině (případně němčině). Záleží však na tom, zda bychom na to získaly finanční prostředky,” řekla Čapková na dotaz ČTK.
Svědectví z transportu do Osvětimi
Databáze byla symbolicky spuštěna dnes 2. srpna, tedy v den, kdy si celý svět připomíná Památný den romského holokaustu. Uvedené datum je smutným výročím konce tzv. cikánského rodinného tábora, který byl součástí komplexu ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Osvětimi. V noci z 2.-3. srpna 1944 bylo asi 4300 převážně německých, českých a polských Romů usmrceno v plynových komorách. Z celkového počtu asi 6500 českých Romů a Sintů se jich z koncentračních táborů vrátilo domů přibližně 600.
Jednou z nich byla i Božena Valdová, jejíž svědectví z roku 1988 je zpracováno v databázi. Do Osvětimi byla transportovaná jako čtrnáctiletá „Tak nějak v srpnu jsme potom jeli do Osvětimi. Jelo se osobním vlakem. Zastávka byla jenom v Ostravě, potom už se nezastavovalo nikde. Tenkrát nás vezli naši čeští četníci. Posílali mně pro vodu ti četníci. Oni počítali s tím, že než se vrátím, vlak bude pryč. Jenomže já jsem nechtěla bez rodičů, nechtěla jsem rodiče opustit,“ uvedla Božena Valdová.
Vědkyně využívají jako zdroje publikované texty, kde se pamětník vyjadřuje pod svým jménem ke své osobní válečné zkušenosti. Svědectví reprodukují tak, jak je autor napsal. Pokud mají o nějaké informaci ze svědectví pochybnosti, napíší to do poznámky pod čarou. Podle Čapkové je pro historii důležité i to, jak pamětník události vnímá s odstupem času, i když se jeho svědectví odlišuje od reality. “Navíc – zvlášť v kontextu holokaustu Romů – je výzkum často neúplný a u svědectví zdánlivě nepřesného se může časem ukázat, že odkrylo neznámý kus historické skutečnosti,” řekla Čapková.
O projekt mají zájem i v zahraničí
O prezentaci projektu projevily zájem také zahraniční instituce, například muzeum holokaustu ve Washingtonu. “Na podzim budeme databázi a naše další plány s ní představovat v muzeu holokaustu ve Washingtonu. Náš projekt tamní vědce velmi zaujal,“ uvedla Kateřina Čapková s tím, že Pražské fórum navázalo spolupráci ohledně databáze také se Středoevropskou univerzitou ve Vídni, kde má o databázi zájem vedoucí oboru romských studií profesorka Angéla Kócze.
Pražské fórum pro romské dějiny je akademická platforma, která pomocí mezinárodních konferencí, workshopů, výstav a publikací zprostředkovává a iniciuje akademický výzkum dějin Romů a Sintů v 19. a 20. století a upozorňuje na důležitost studia historie Romů pro komplexní pochopení evropské historie a současnosti. Velký důraz klade Pražské fórum pro romské dějiny také na etické aspekty při výzkumu romských dějin a při jejich zpracování.
Projekt databáze Svědectví Romů je jedním z výsledků výzkumného projektu excelence Kateřiny Čapkové uděleného Grantovou agenturou České republiky (č. 19-26638X). Vývoj databáze velkoryse financovala americká nadace Bader Philanthropies a Akademie věd ČR výzkum spojený s databází podpořila v rámci programu Strategie 21AV Globální konflikty a lokální souvislosti.
