Václav Havel: Klaus by v Německu musel rezignovat

Bývalý prezident Václav Havel v

rozhovoru pro Hospodářské noviny nepřímo kritizuje současného prezidenta
Václava Klause kvůli jeho podpoře Ladislava Bátory, který kandidoval za
nacionalistickou a rasistickou Národní stranu. A hovoří i o nedostatcích naší
civilizace ve vztahu k zachovávání lidských práv ve světě.

HN: Před časem jste řekl, že prezident je významným spolutvůrcem
společenské atmosféry a svým počínáním významně ztělesňuje základní skladbu
hodnot státu. Jak ztělesňuje hodnoty státu svým počínáním Václav Klaus?

Není dobré a vkusné mluvit a hodnotit své nástupce. Snad jediné, co bych
řekl, je, že onen technokratický a ve své podstatě marxistický důraz na základnu
a nadstavbu je začasté odvozován právě od postojů Václava Klause a upevněn jeho
působením. V tomto smyslu on opravdu významně ovlivnil atmosféru v zemi i její
obraz v zahraničí. Zda to společnost přijala, nebo ne, zda to je dobře, nebo
špatně, ať hodnotí jiní.

HN: Respektujeme, že nechcete hodnotit svého nástupce. Ale určitě si něco
myslíte o Klausově obhajobě pana Bátory, který kandidoval za šovinistickou
Národní stranu a nyní se měl stát náměstkem ministra školství Dobeše…

Možná zkouší, kam až může zajít, a zdá se, že může říct cokoli a projde mu
to. Když například řekne hlava státu, že koncentrační tábor (pro Romy v Letech u
Písku – pozn. red.) nebyl koncentračním, ale jen sběrným táborem, tak za to by v
Německu musel rezignovat.

HN: Tím se dostáváme k zahraniční politice. Jak by se měl západ postavit k
tomu, co se nyní děje v arabském světě a zvlášť v Libyi?

Situace v muslimském světě bude i velkou zkouškou Západu. Západ by se měl
řídit hodnotami, na nichž stojí a nemlčet k porušování lidských práv jenom
proto, aby si zachoval hospodářské vztahy a dodávky ropy. Měl by podpořit
demokratické síly v arabských zemích morálně i materiálně, ale současně by neměl
demokracii vyvážet a vnucovat ji. Je třeba to posuzovat velmi citlivě a ctít
jinakost arabského světa i jeho typ hrdosti.

HN: Jaký je váš pohled na vojenský zásah?

Je to velká zkouška pro Západ, i pokud jde o hodnocení, kdy je možné
zasáhnout vojensky a v jakém rozsahu. Má zkušenost je, že se některé věci nemají
moc odkládat a protahovat. V době mého prezidentství se několik let debatovalo o
odstranění Miloševiče a ty roky znamenaly nespočet dalších mrtvých, zmučených a
znásilněných. Ustupování a opatrnická prodleva se nevyplatily, přinesly jen
další hrůzy a to by mělo být velkým ponaučením. Západ by měl proto postupovat
rychle, prozíravě, informovaně, byť by jeho rozhodnutí bylo nepopulární.

HN: Byl byste tedy pro intervenci v Libyi?

Jakýsi typ vojenské operace je myslitelný, může mít ovšem různou podobu. Od
pomoci tamním povstalcům přes blokádu vzdušného prostoru po cílený atak na
místa, kde se schovává Kaddáfí. Když se to bude dlouho protahovat, Kaddáfí se
bude zabedňovat a páchat další a další zločiny, bude zásah nutný. Osobně jsem ho
měl za komického klauna. Vlastně celý svět ho měl za podivínského šaška. A celý
svět se mýlil. Ukázalo se, že to šílený zločinec.

HN: Co říká současné váhání o Evropské unii a obecně o západní civilizaci?

Nebezpečí západní demokracie je v tom, že je hodně často příliš opatrná a
politici myslí jen od voleb k volbám. Osobnosti typu Winstona Churchilla a
Charlese De Gaulla, kteří šli za věcí byť nepopulární, ale dovedli si vydobýt
autoritu a nakonec i podporu, tady chybí. To je ovšem úkaz obecně civilizační.
Nechci tím říci, že západní civilizace je odepsaná, naopak, ale musí se poučit z
vlastních omylů a dokázat diktátorům říci: „Nechte si svou ropu.“ Jakási
existenciální obroda soudobé civilizace je víc než nutná a doufejme, že
nepotřebujeme žádnou katastrofu k tomu, aby se mohla začít uskutečňovat.

Celý rozhovor v Hospodářských novinách (ihned.cz):

Václav Havel: Přímá volba prezidenta nebude. Všichni ji odhlasovali, ale nikdo
ji ve skutečnosti nechce