V Senátu zaznělo: Holokaust byl nejhorší událostí v lidských dějinách, která se nesmí opakovat

Holokaust byl nejhorší událostí v lidských dějinách, která se nesmí opakovat.
Nebyl jen dílem německých nacistů, ale také kolaborantských vlád včetně té
české. Uvedl to předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v sídle horní komory na
setkání ke Dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Nařízení české vlády

Jako příklad Štěch uvedl nařízení druhorepublikové vlády z 27. ledna 1939,
které bylo přijato přesně šest let před osvobozením nacistického tábora v
Osvětimi, které Den památky obětí holokaustu připomíná. Podle tohoto nařízení
musely státní úřady zjistit zaměstnance židovského původu. Odejít z nich pak
museli ti, kteří nebyli nepostradatelní. Postižena takto byla zhruba tisícovka
lidí.

"Někdo si možná řekne, že v kontextu pozdějších událostí nešlo o nijak velké
číslo, že se vlastně nic tak hrozného nestalo. Ale každé bezpráví někde začíná.
A zrovna na tomto nebylo německé, ale české razítko," uvedl Štěch. Stejně jako
další řečníci poukazoval na to, že zločiny proti lidskosti a etnická nenávist s
ukončením války nezmizely, ale přetrvávají.

Vláda tzv. druhé republiky také vyhlásila trvalé usídlení kočujících osob.
Evidováno jich bylo zhruba 7 000, většinou Romů. Pro dospělé muže bez stálého
zaměstnání, kteří neuposlechli, byly v létě 1940 zřízeny kárné pracovní tábory v
Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu – později přejmenované na sběrné tábory –
ve skutečnosti šlo o koncentrační tábory.

Brána poznání

Místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (hnutí ANO) uvedla, že
osvobození osvětimského tábora "otevřelo naplno bránu poznání, kam až může dojít
zrůdnost politických a myšlenkových směrů, které chtějí zredukovat člověka na
statistické číslo, na substanci podobnou surovině ve výrobních plánech".

Tvorové podobní lidem

Bývalý osvětimský vězeň Luděk Eliáš za příčinu holokaustu označil "nenávist
tvorů, kteří se lidmi jen zdají" a neuznávají jinou pravdu, než tu svoji. Podle
něj je třeba pozitivního ovlivňování nastupujících generací. Autentická
svědectví pamětníků by pomohla postavit "hráze proti těm, kteří pod záminkou
vlastenectví nám vnucují neonacismus".

Hovořila zde i Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, která, stejně
jako předchozí řečníci, připomenula romský holokaust.

Nacistická genocida

Ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi na jihu Polska v letech 1940 až 1945
zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům tábora patřilo rovněž na 50
000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6 000. Celkem bylo za druhé
světové války zavražděno šest milionů lidí židovského původu. Z Čech a Moravy
jich zahynulo 80 000; z celého Československa, jehož předválečná židovská
komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250 000 Židů.

Nacistická genocida takřka úplně zničila populaci tradičních českých a
moravských Romů, kteří žili na našem území už od středověku – v roce 1942 žilo v
protektorátu 6500 Romů, po válce se jich z koncentračních táborů vrátilo 583.
Celkem prošlo tzv. cikánským táborem v Auschwitz II Birkenau (Osvětim II
Březinka) asi 22 000 Romů ze všech zemí Evropy. Více než 18 000 jich bylo
zavražděno v plynových komorách.