V Senátu se řešila segregace ve vzdělávání. „Romské školy“ nejsou minulost, experti volají po změně zákona i podpůrných opatřeních

„Desegregace vzdělávání je velké téma, kterému je třeba naplno se věnovat, a proto se koná k této otázce veřejné slyšení v Senátu. Zdařilá desegregace přináší ovoce v podobě zvyšování zaměstnanosti, snižování kriminality, příznivého dopadu na ekonomiku a posilování společenské soudržnosti,“ uvedl k veřejnému slyšení člen školského výboru a jeho organizátor, senátor Zdeněk Papoušek.

Fuková: Segregace je etnická a musíme ji takto pojmenovat

Lucie Fuková ve svém vystoupení v Senátu otevřeně pojmenovala, že problém segregace ve vzdělávání v Česku nelze přehlížet ani zlehčovat. „Není možné si nalhávat, že v České republice neexistuje segregace ve vzdělávání, ale také v bydlení. Musíme ji pojmenovat pravými slovy, a to, že segregace je především segregací etnickou,“ uvedla Fuková a zdůraznila, že romské děti, které navštěvují tzv. romské školy a vyrůstají v sociálně vyloučených lokalitách, se tam nacházejí právě proto, že jsou Romové.

Jejich přístup ke vzdělání a bydlení podle ní ovlivňují jak předsudky většinové společnosti, tak hluboce zakořeněný anticikanismus. „Jejich přístup ke kvalitnímu vzdělání či bydlení je ovlivněný anticikanismem, předsudky, stereotypy, ale taky přístupem a rozhodnutím samotných romských rodičů,“ dodala a uvedla, že státní politika vůči znevýhodněným dětem musí být komplexní a reflektovat i „faktor nedůvěry romských rodičů ve školské prostředí a instituce obecně“.

Veřejné slyšení bylo zaměřeno na identifikaci překážek a nástrojů v oblasti desegregace a hledání cest, jak systémově čelit segregaci žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Desítky segregovaných škol a předčasné odchody: Experti bijí na poplach

Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka je segregace strukturální problém českého vzdělávání, který se nemění po celá desetiletí. „Ve 129 školách je více než 33 procent žáků Romů, v 75 procentech jsou romští žáci v 31 školách v České republice. Problematické jsou také předčasné odchody ze vzdělávání – například v Karlovarském kraji jsou to 4,7 procenta dětí, která odejdou ze vzdělávání dříve než z deváté třídy, v Ústeckém kraji je to 7 procent,“ uvedl.

Podle Šimáčka je nutné motivovat školy k zavádění proinkluzivních opatření a zároveň podpořit zřizovatele škol, tedy obce, aby nevytěsňovaly romské žáky do konkrétních škol. „V populaci jsou tři procenta romských dětí, ale ve speciálních třídách jich je 15 procent, ve speciálních třídách základních škol dokonce 22 procent,“ dodal ředitel Agentury pro sociální začleňování..

Za diskriminaci romských školáků a jejich odsouvání do zvláštních škol odsoudil Česko v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. Dlouhodobě za to ČR kritizují mezinárodní instituce a organizace včetně Evropské komise nebo Amnesty International. ČR sice podle komise ukončila režim zvláštních nebo praktických škol, romské děti jsou ale stále nadměrně zastoupeny v oddělených třídách nebo ve speciálních školách pro žáky s postiženími či poruchami vývoje.

Zakladatel spolku Romani Hub Tomáš Ščuka uvedl, že vzdělávání v segregovaných školách brání romským žákům vytvářet si přínosné vztahy s vrstevníky z většinové společnosti. Rodiče romských dětí si neuvědomují rozdíl mezi školou s mnoha Romy a jinou školou, primární je pro ně bezpečné prostředí ve školách, kde jejich děti nečelí předsudkům a stereotypům, které způsobují traumata v dospělosti, řekl. Podle Ščuky je třeba tento přístup změnit.

Odborníci navrhují legislativní změny a vznik národní platformy

Ministerstvo školství loni s PAQ Research a Národním pedagogickým institutem uzavřelo memorandum o opatřeních, která mají během dvou let vést ke snížení podílu romských žáků ve speciálních třídách či školách a etnicky segregovaných školách. Týkají se například reformy poradenského systému nebo podpory škol.

Projekt na webu desegregace uvádí, že je možné přibližně určit maximální podíl romských a dalších vyloučených dětí ve třídě. Po jeho překročení hrozí, že ostatní rodiče začnou své děti hromadně přehlašovat do jiných škol. Je podle odborníků vhodné, aby v jedné škole zastoupení romských znevýhodněných žáků nepřekračovalo deset až 15 procent, ve třídě pak maximálně čtyři žáky. Velká část segregovaných škol se nachází v obcích a oblastech, kde je do zhruba osmi procent romských znevýhodněných dětí. Tam je podle doporučení možné dosahovat i ideálnějšího podílu ve školách, a to do dvou žáků na třídu.

Podle Karla Garguláka z PAQ Research je politická debata na půdě Senátu důležitým krokem v řešení segregace ve vzdělávání. „Problém segregace ve vzdělávání i jinde se stal předmětem politické debaty na vrcholné úrovni – za účasti senátorů, poslankyň a představitelů státu. Zároveň na půdě Senátu zazněly ty nejlepší zkušenosti z praxe a expertní poznatky, které (zatím) v Česku máme. Mám velkou radost, že se blížíme k bodu, kdy bude existovat stálá platforma státu a samospráv pro řešení důsledků segregace,“ uvedl Gargulák na sociální síti.

Připomněl, že segregace není jen sociální, ale ve velké míře i kulturní. „Řešením je uznání, zapojení a podíl na moci segregovaných skupin. V ten moment, kdy budou Romové součástí výběru a realizace podporovaných řešení – kdy uvidíme romské rodiče jako asistenty, učitele, psychology ve školách, jako představitele sociálních služeb, politiky, lékaře, podnikatele atd. – v ten moment se bude desegregace skutečně dařit,“ dodal.

Slyšení zakončilo doporučením na vznik národní platformy pro řešení desegregace, legislativní změny školského zákona, finanční podporu inkluzivních škol a meziresortní spolupráci. Podle všech účastníků se jedná o jeden z nejpalčivějších problémů českého vzdělávacího systému, který má zásadní dopad nejen na vzdělávací výsledky romských dětí, ale i na soudržnost celé společnosti.