V sekci pro lidská práva je další člověk z Občanského institutu, vybrala si ho Šimůnková
Ve vládní sekci pro lidská práva začal pracovat další člověk z
konzervativního Občanského institutu. Po řediteli této organizace Romanu Jochovi,
který radí v otázkách lidských práv premiérovi, se zástupcem šéfky sekce a
vládní zmocněnkyně pro lidská práva stal Matyáš Zrno. ČTK to potvrdila vládní
zmocněnkyně Monika Šimůnková. Zástupci některých neziskových organizací
rozhodnutí nevítají, považují to za další signál "tolerování extremismu".
Stanovisko Matyáše Zrna ČTK zjišťuje.
Zrno v minulosti pracoval jako novinář a redaktor České televize. Od loňského
února až donedávna vedl civilní experty rekonstrukčního týmu v afghánské
provincii Lógar. Předtím působil v Občanském institutu, který ho na svém webu
vede jako svého výzkumného pracovníka.
Zrno se stal od července zástupcem šéfky sekce lidských práv úřadu vlády. V
jejím čele stojí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Podle ní
by jí měl Zrno pomáhat s organizačním, personálním a ekonomickým řízením. "Já
jsem si ho vybrala sama. Je to moje rozhodnutí," řekla ČTK Šimůnková.
Zdůraznila, že by si do svého týmu nikdy nevzala člověka s extrémními názory.
"Jsem apolitik a dělám věci podle svého nejlepšího vědomí. Nemyslím si, že
lidská práva jsou a priori pouze levicová," dodala.
Zástupci neziskových organizací v minulosti kritizovali to, že si premiér za
svého poradce pro lidská práva vybral šéfa Občanského institutu Romana Jocha.
Ten je znám svými radikálními názory na rovnost žen a mužů či na domácí násilí.
Vlnu nevole vyvolalo také to, když se na ministerstvo školství dostal šéf
konzervativní iniciativy D.O.S.T. Ladislav Bátora, který kdysi kandidoval za
nacionalistickou Národní stranu. Nyní je vedoucím ministerského personálního
odboru.
Ani přijetí Zrna do sekce lidských práv zástupci některých neziskových
organizací nevítají. Za pozitivní to nepovažuje třeba ředitel Ekumenické
akademie Praha Jiří Silný. Vidí to jako další příklon k "pravicovému
extremismu". Doufá, že "občanská společnost bude reagovat". Za posouvání "prahu
bolesti" to označily zástupkyně organizace Fórum 50%, která usiluje o vyšší
zastoupení žen v politice. Podle nich obsazování lidskoprávních míst
konzervativci představuje krok zpátky ve srovnávání rovných šancí pro všechny.
Blogy Matyáše Zrna často publikuje server EU portál, euARABIA nebo Virtually.
Zrno v minulosti kritizoval Michaela Kocába nebo Džamilu Stehlíkovou. Naopak se
mu nelíbilo, jakým způsobem se "profesionální obhájci lidských práv sesypali" na
Jířího Čunka nebo Ivanu Řápkovou. "Bohužel, když někdo na tyto problémy
(problémy s romskou menšinou – pozn. redakce) upozorní nebo je začne řešit
jinak, než jen prázdným tlacháním, sesypou se na něj profesionální obhájci
lidských práv a padají obvinění z rasismu a xenofobie. Vyprávět by o tom mohl
Jiří Čunek, který – přes všechny své chyby – byl prvním politikem, který s tím
něco začal dělat. Nebo nynější chomutovská starostka Ivana Řápková," uvedl Zrno
v květnu 2009 pro Rádiu Proglas.
O Romech se
Zrno v článku
Praxe profesionálního lidskoprávnictví – O žalostném počínání ministra
Kocába pro Revue politika vyjádřil takto: "A pak jsou tu samozřejmě ti
nešťastní Romové (dříve Cikáni, nyní „sociálně vyloučení"). Za jejich odchod do
Kanady může nárůst pravicového extremismu, sympatie veřejnosti k rasismu,
diskriminace, Čunek… Že by část viny za neutěšený stav romské komunity ležela
i na Romech samotných? To ne, to už by zavánělo rasismem. Ale proběhl nějaký
výzkum? O kolik se v ČR od loňska zvýšily sympatie veřejnosti k rasismu? O kolik
se zvýšil počet násilných útoků na Romy?"