V Prostějově by mohly být první kameny zmizelých obětí holokaustu

V Prostějově by mohly být umístěny první kameny zmizelých, které v Česku a řadě dalších zemí připomínají oběti holokaustu. Kámen zmizelých, takzvaný stolperstein, je dlažební kostka o velikosti deset krát deset centimetrů s údaji o oběti vyrytými do mosazné tabulky na jejím povrchu. Kostky jsou zapracovány do dlažby chodníků obvykle před domem, v němž lidé bydleli před nástupem do transportu. V Prostějově, kde žila ještě před druhou světovou válkou početná židovská komunita, nenaleznete zatím takový kámen ani jeden, je uvedeno 18. března ve zveřejněné zprávě na webových stránkách spolku Hanácký Jeruzalém.

“Přihlásili se však první zájemci, jeden z nich je z našeho města. Ten by rád umístil na vlastní náklady první Stolperstein. Podali jsme proto na prostějovskou radnici žádost o umístění kamenů, čekáme v tuto chvíli na vyjádření,” uvedl předseda spolku Michal Šmucr. Kameny je třeba objednat přímo u výrobce v Německu, v Prostějově by mohly být umístěny příští rok.

Podle spolku bylo těžké určit, komu budou první kameny věnovány. “Obětí holokaustu z Prostějovska bylo více než dvanáct stovek a u koho začít? Určitým vodítkem byla skutečnost, že zmíněný zájemce chce první Stolperstein položit za někoho ze stejného domu, kde nyní žije on sám. Ovšem jen z tohoto domu odešlo do transportu přes 20 lidí a přežil jediný člověk,” uvedl Šmucr.

Vybrána byla nejmladší obyvatelka domu, čtyřletá Ruth Brennerová, která byla zavražděna v Malém Trostinci v roce 1942 společně se svými dvěma sestrami a matkou.

Například v Olomouci je již přes 200 kamenů zmizelých, jsou také v Třebíči, Kroměříži, Plzni či Praze. Po celé Evropě je jich několik desítek tisíc.

Prostějovská radnice se již delší dobu nedokáže dohodnout s židovskými organizacemi na podobě pietní úpravy místa bývalého židovského hřbitova v sousedství školy. Hřbitov byl zničen za německé okupace a na jeho místě, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je park a parkoviště. Nadace Kolel Damesek Eliezer se snaží místo bývalého hřbitova rehabilitovat, nemůže se ale s radnicí dohodnout na podobě pietní úpravy. Na hřbitově jsou pochováni například předkové filozofa Edmunda Husserla či spisovatele Stefana Zweiga.