V programu sociálního podnikání našla práci stovka znevýhodněných

Již přes 100 lidí našlo práci prostřednictvím tříletého projektu zaměřeného
na sociální podnikání, který zorganizoval Svaz českých a moravských výrobních
družstev (SČMVD). Cílem projektu bylo přivést k podnikání zejména zdravotně
postižené a další lidi znevýhodněné na trhu práce. Výsledky projektu, který
skončí v srpnu, dnes v Praze jeho organizátoři představili novinářům.

Sociální podnikání se od běžných forem podnikání liší tím, že si případný zisk
nerozdělují zakladatelé firem, ale slouží k prospěchu organizace, jejích
zaměstnanců či místní komunity. "Není to klasická honba za ziskem," řekl ČTK
Vlastimil Mikulášek, který řídil projekt v jednom z jeho pěti regionálních
center v Prostějově.

K účasti v projektu uspořádanému na Moravě a v kraji Vysočina organizátoři
vyzvali prostřednictvím úřadů práce nezaměstnané, kteří by na běžném trhu práce
jen těžko našli uplatnění. Práci v těchto typech organizací často nacházejí
handicapovaní lidé a dále přistěhovalci, příslušníci menšin nebo lidé propuštění
z vězení.

Do projektu se zapojilo asi 4000 lidí, asi 60 z nich již získalo práci v 15
firmách vzniklých na jeho základě. Formálně se jedná například o družstva či
společnosti s ručením omezeným; na základě projektu vzniklo také šest nových
živností. "Některé podniky mají třeba jen jednoho zaměstnance, jiné deset až
15," uvedl Mikulášek.

Organizátoři projektu pro nezaměstnané zorganizovali motivační a manažerská
školení, pět desítek jejich dalších účastníků již navíc našlo zaměstnání v
jiných podnicích. V obchodním rejstříku je již zapsáno 15 nových družstev, jež
vznikla prostřednictvím projektu; tři z nich se již stala členem SČMVD.

Nově vzniklé podnikatelské subjekty se zaměřují na celou škálu činností;
zabývají se například službami v pohostinství i organizováním výstav a
kulturních akcí. Jedno z družstev podniká v zemědělství a zabývá se pěstováním a
zpracováním technického konopí, zaměstnanci jiného mají v náplni práce
elektronické zpracování dat. "Je to vhodná práce pro zdravotně postižené, kteří
mohou sedět u počítače," uvedl Mikulášek.

Náklady na projekty činily 15 milionů korun; tři čtvrtiny peněz zaplatil
Evropský sociální fond a zbývající čtvrtinu stát. Organizátoři projektu zájemcům
poskytovali zejména poradenskou, administrativní a právní pomoc. Pomáhali jim
zakládat nové podniky a nasměrovali je tam, kde mohli získat finanční podporu
pro začátek podnikání, zejména na úřady práce a různé fondy a nadace.

Do projektu se zapojili také mnozí podnikatelé, kterým je sociální aspekt v
podnikání blízký. "Řada lidí to (sociální podnikání) už dělá, i když ani nevědí,
že se to tak jmenuje," uvedl Karel Rychtář ze SČMVD.

Program sice za měsíc skončí, jeho organizátoři zůstanou s nově vzniklými
podnikatelskými subjekty v kontaktu a budou jim i v budoucnosti nabízet
konzultace. "Budeme se snažit napsat další podobný, i když trochu jinak zaměřený
projekt," dodal Mikulášek.

V Evropě sociální podniky dlouhodobě běžně fungují. Zatímco například v Británii
jsou zaměřené více na podnikání, ve Francii a Itálii kladou zaměstnanci větší
důraz na vzájemnou spolupráci. Podle publikace o sociální ekonomice v tomto
odvětví v EU působí kolem 900.000 podniků a podílí se asi deseti procenty na
hrubém domácím produktu i zaměstnanosti.