V Praze si připomněli hrdinství parašutistů z výsadku Anthropoid, kteří zlikvidovali Heydricha
Desítky lidí si dnes u pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici připomněly památku sedmi československých parašutistů, kteří se tam skrývali po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a před 82 lety po boji s nacistickou přesilou zemřeli. Tradiční piety se zúčastnili politici, vojáci, veteráni, zahraniční diplomaté i veřejnost. Účastníci dnešní akce zdůraznili, že je potřeba si statečnost a oběť výsadkářů i jejich spolupracovníků připomínat i v dnešní době.
V kostele 18. června 1942 zemřeli Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Jozef Gabčík, Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík. Pietu zahájily slovenská a česká hymna. Za doprovodu vojenské hudby poté položili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) a další představitelé státu, armády či města věnce a květiny u okna krypty, která dodnes nese stopy tehdejších bojů československých vojáků s gestapem.
“Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy! – Těmito slovy odpověděli výsadkáři na výzvu, aby se vzdali a složili zbraně. Sedm statečných mužů čelilo stonásobné přesile, a přesto se nevzdali. Jejich hrdinský čin je třeba si neustále připomínat. Položili život za hodnoty jako svoboda, demokracie. Stali se symbolem boje s tyranií,” uvedl Šalomoun.
Parašutisté výsadku Anthropoid, kteří byli vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověřeni přípravou likvidace Heydricha, se dostali na území protektorátu v prosinci 1941. Akci pak provedli Čech Kubiš a Slovák Gabčík. Na Heydricha, který byl do Prahy převelen, aby zlomil domácí protinacistický odpor a připravoval plány na likvidaci celého českého národa, zaútočili 27. května 1942 v zatáčce v Kobylisích. Heydrich zemřel na následky zranění 4. června.
Okamžitě po jeho likvidaci bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Kubiš s Gabčíkem a dalšími parašutisty se v pravoslavném chrámu v centru Prahy skrývali tři týdny. Jejich úkryt nakonec objevilo gestapo kvůli zradě jednoho z výsadkářů Karla Čurdy.
Odstranění nejmocnějšího muže tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holokaustu je považován za největší čin evropského domácího odboje během druhé světové války. Přispěl k poválečnému obnovení Československa a k tomu, že se mohlo zařadit mezi vítězné státy.
Vyhlazení Lidic si lidé pietní vzpomínkou připomněli v sobotu
82. výročí vyhlazení Lidic nacisty si lidé připomněli už v sobotu pietní vzpomínkou. Program začal tradičně mší na základech kostela svatého Martina. Sloužil ji kardinál Dominik Duka. Připomněl utrpení i bolest dětí, a to nejen v souvislosti s lidickou tragédii, ale též v současném kontextu. Květinové dary ke společnému hrobu lidických mužů položily desítky představitelů nejen státních institucí a organizací.
Duka během vzpomínky zmínil i válečný konflikt na Ukrajině a vyzval účastníky mše k zamyšlení nad skutečnou podobou podpory Ukrajiny a dostatečností její míry. “V mnohém nám chybí odvaha i pravdivost,” řekl Duka.
Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík při svém poděkování vyjádřil soustrast rodině Winifred Horákové, manželce letce RAF Josefa Horáka, který pocházel z Lidic. Horáková zemřela před týdnem ve věku 101 let. Z Lidic pocházel též další letec RAF Josef Stříbrný. Horák se v roce 1945 vrátil do Československa i se svou ženou a dvěma syny. Po únoru 1948 byl z armády propuštěn, poté se vrátil do Anglie, kde znovu pracoval v RAF. Zahynul při leteckém neštěstí v roce 1949.
Účastníci pietního programu uctili památku dětských obětí války u jejich pomníku.
Nacisté zastřelili 10. června 1942 v Lidicích 173 mužů. Děti a ženy odvezli nacisté do gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je násilně rozdělili. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů se během druhé světové války stalo 340 lidických obyvatel. Vrátilo se 143 žen a 17 dětí. Vesnice byla zcela zničena. Stavba nových lidických domů nedaleko současného pietního území začala v roce 1948.
