V Plzni bude koncert díků za podporu proti extremistům

Plzeňští křesťané a židé uspořádají 11. května ve velké synagoze koncert díků za solidaritu, kterou lidé vyjádřili při lednové připomínce židovských transportů do Terezína. V lednu chtěli Plzní pochodovat pravicoví extremisté, primátor Pavel Rödl ale pochod zakázal, po rozhodnutí soudu se pak pochod konal na začátku března. V lednu, v době kolem výročí židovských transportů, se vzpomínkových akcí účastnily stovky lidí, řekl dnes ČTK předseda Ekumenického setkávání plzeňských církví Karel Řežábek.

Podle něj lidé dobré vůle na shromážděních 18. a 19. ledna v katedrále a před Velkou synagogou vyjádřili svou solidaritu s židovskými spoluobčany a zároveň se vyslovili proti šíření nenávisti, antisemitismu a extremismu v české společnosti. Zaslouží si proto alespoň symbolický dík, shodli se představitelé židovské obce a křesťanů.

Na květnové slavnostní setkání přijde do synagogy plzeňský biskup František Radkovský i vrchní zemský rabín Karol Sidon. Na koncertě zazní kantorské zpěvy židovské bohoslužby, písně v jidiš a zhudebněné biblické úryvky. “Vystoupení zahájí slavnostní zapalování svící na menoře – sedmiramenném svícnu, který je tradičním symbolem judaismu. Šest významných osobností na něm zažehne šest svící za šest milionů Židů, zavražděných za druhé světové války,” přiblížil program Karel Šimr z plzeňské ekumeny.

“Při těch lednových událostech a v souvislosti s akcemi extremistů jsme si paradoxně uvědomili, že opravdu platí, že všechno zlé je pro něco dobré,” řekl Řežábek. Lednová vzpomínková setkání totiž byla podle něj asi první společnou akcí křesťanských církví a židovské obce v Plzni. “Zjistili jsme, že toho, co nás spojuje, je mnohem víc, a že začala možná nějaká nová kapitola spolupráce mezi židy a křesťany,” uvedl.

Společné lednové připomínky odjezdu transportů by měly být nadále pevnou každoroční společnou akcí. Budou si i dál připomínat, že od 18. do 26. ledna 1942 odjelo z Plzně transporty do koncentračního tábora v Terezíně 2605 Židů a jen 112 z nich se po válce vrátilo domů.