V Národním památníku na pražském Vítkově připomíná výstava oběti romského holokaustu
V Národním památníku na Vítkově začala putovní výstava Genocida Romů za druhé světové války. Koná se při příležitosti Památného dne romského holokaustu a v žižkovském monumentu potrvá do 15. prosince. Památný den romského holokaustu připomíná noc z 2. na 3. srpna 1944, kdy nacisté zlikvidovali takzvaný cikánský rodinný tábor, který byl součástí koncentračního tábora Auschwitz II – Birkenau. Za jedinou noc tak nacisté zavraždili přes 4200 Romů a Sintů.
Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. V táboře bylo během 17 měsíců jeho existence od února 1943 do srpna 1944 vězněno na 23.000 žen, mužů a dětí, přibližně 21.000 zahynulo.
Výstavu připravilo Muzeum romské kultury společně se svým specializovaným pracovištěm Centrem Romů a Sintů v Praze ve spolupráci s Národním muzeem.
Výstava se zaměřuje na téma nacistického pronásledování a vyvražďování Romů především na území dnešní České republiky. Jde tak o připomínku tragického období dějin, kdy bylo zavražděno téměř 90 % naší předválečné romské populace. Výstava nabízí návštěvníkům možnost zjistit něco více o této možná trochu upozaděné kapitole dějin.
„Národní Památník na Vítkově je místo, kde si nejen připomínáme tradice naší moderní státnosti, ale též místo, kde vzdáváme čest všem obětem nacistické okupace za 2. světové války. Výstava genocida Romů za II. světové války je připomínkou romského utrpení, které nesmí být nikdy zapomenuto,“ uvedl v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
„Připomínání holokaustu Romů a Sintů v Národním památníku na Vítkově má pro nás velkou symboliku. Památník na Vítkově je místo, kde se připomínají velké události českých dějin. Vnímáme to jako pravé místo, kde připomínat, že romské utrpení a romská paměť patří do české historie, patří do naší společné paměti. Jsme rádi, že právě Centrum Romů a Sintů může být tím spojujícím prvkem tohoto významného místa a klíčového data romské historie,“ dodala ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Při dnešní vernisáži návštěvníci viděli divadelní inscenaci Gabriely Krečmerové Cikánský boxer v hlavní roli s Filipem Tellerem. Cikánský boxer je monodramatem německé autorky Rike Reinigerové, které se inspiruje životními osudy romského boxera Johanna Trollmanna, zvaného Rukeli. Ten se v roce 1933 stal mistrem Německa v boxu, titul mu však byl nacisty záhy kvůli romskému původu odebrán. I přesto, že na začátku války narukoval do Wehrmachtu a bojoval i na východní frontě, byl po návratu z Ruska poslán do koncentračního tábora Neuengamme.
Vstup navýstavu je zdarma. “Naším cílem je přiblížit holokaust Romů a Sintů v širších souvislostech. Jsme proto velmi rádi za spolupráci s Národním muzeem, které nám umožňuje v Národním památníku na Vítkově uskutečnit tuto i další události, které v rámci doprovodných programů Centra Romů a Sintů připravujeme,“ řekla vedoucí Centra Romů a Sintů v Praze Olga Vlčková.
Ve 20. letech minulého století žily v Čechách a na Moravě asi 3000 Romů. Moravští bydleli většinou v romských osadách, čeští kočovali. V severočeských Sudetech pak byli Sintové.
Protektorátní úřady zakázaly Romům v roce 1940 kočovat. V roce 1942 četníci provedli soupis všech “cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu”. Dostalo se do něj 6500 lidí. Část z nich skončila ve sběrných táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Transporty odvezly do Osvětimi bezmála 5000 Romů. Do vlasti se jich vrátilo 583.
